Incorrigible ✔

XV.

,, Podle tvého výrazu odhaduji, že jsi se včera měl skvěle." poznamenala s nečitelným výrazem a žvýkačkou v puse.

,, Podle tvého tónu soudím, že podobná noc u tebe neproběhla." pousmál se a prstem nakreslil nesmyslný obrazec na dřevěný stůl.

,, Kina požaduje útočiště pro svou dceru, Alessiu." prohlásila Alethra a sledovala Merdovu reakci.

,, Takže Kina má dceru? A s kým?" zajímal se a pohrál si s řetízkem na krku.

,, To jde mimo tebe, ale buď hodný."

,, Cožpak nejsem vždy takový?" pozvedl obočí a Alethra ho napodobila a přidala překřížené ruce na prsou. ,, Budu se snažit." zamumlal a Alethře to stačilo. ,, Ještě něco potřebuji vědět, nebo na další informace nemám nárok?" zeptal se a Alethřiny oči se obrátily vzhůru.

,, Poskytneme i azyl Vladimirovi a jeho bratrovi, Anatolijovi." dodala a Merde nakrčil nos a ukázal na obličeji výraz, který doteď Alethra nikdy neviděla.

,, Chci mít aspoň důstojný pohřeb."

I když ji to zajímalo, nechala to být, řekne jí to, až bude chtít sám.

Alethra rukou mávla ke dveřím. ,, Mám ještě spoustu věcí na vyřizování." prohlásila a Merde se na ni zazubil.

,, Když mě tu nechceš stačí říct, něco jako: , Merdíčku, nechej mne prosím o samotě, potřebuji si založit seznamku a nechci, abys tu oxidoval'."

Poslední slovo padlo, až zmizel za dveřmi, přesto po něm Alethra hodila blok, který dopadl na tvrdou podlahu. Merde otevřel dveře, pohlédl dolů, pak na Alethru a znovu jí ukázal ten svůj nádherný úsměv. ,, Vedle."

,, Podej mi to." přikázala mu na blok a on se sehl a hodil jí ho, načež ho do oka trefila guma. ,, Ale teď už ne." usmívala se Alethra.

,, Si mi ho vypíchla."

,, Tobě to vadí?"

,, Vůbec ne, chceš taky?"

,, Myslím, že si tu příležitost nechám ujít." mrkla na něj Alethra a dveře, o které se Merde opíral, se zabouchly. Alethra přesto slyšela jeho klení, čemuž se musela uchechtnout.

Párkrát zacvakala propiskou, než jeden papír z bloku vytrhla a začala na něj psát vzkaz. Tiskací písmena za sebou stála a občas byla mezi nimi mezera. S veškerou láskou Kina. Končila slova.

Alethra věděla, co po ní chtěla, co chtěla vzkázat jemu. Papír složila a vložila do obyčejné bílé obálky.

Zapla postarší počítač, který měl sloužit pouze jako monitorování a spatřila na jedné kameře v lese párek bratrů. I když vypadali bídně, svaly se jim napínaly a oni se rozhlíželi, zda nehrozí žádné nebezpečí, zda na ně někdo nezaútočí.

Usmála se, chopila se své černé pistole s iniciály A.F. položené na dřevěném stole a z druhého šuplete po své pravici vzala úplně stejnou. Nelišili by se od sebe na jedné straně, ovšem druhá měla jiné iniciály. Svou si zastrčila do kalhot a přehodila přes sebe svůj oblíbený kabát sahajíc někam až po kolena. Obešla stůl a otevřela své dveře, načež je zamkla a vypravila se k nouzovému východu základny. Vzešla nahoru po točitých schodech v jedné ruce svírajíc zábradlí a z té druhé dávajíc do kapsy kabátu druhou pistoli.

Když se octla na travnaté ploše, její blonďaté kadeře pozdravil vítr a několikrát je pročechral. Alethra nahodila svůj kamenný výraz se zábleskem smrti v očích a vykročila naproti jim.

Vítr i projel párkrát listím, nad čímž se bratři vždy pozastavili.

Vladimir ale pořád držel svou pravou ruku na pravém rameni Anatolije. ,, Syuda." ukázal Anatolij na stranu, kterou by se měli vydat. Vladimir na chvíli postřehl šelest listí, které nedělal vítr.

,, Stop." promluvil Vladimir na osobu, která k nim kráčela s elegantností, ale nezastavovala. ,, Stop." znovu řekl Vladimir ženě.

Ta se zastavila asi šest stop před nimi a falešně se usmála. ,, Vladimir a Anatolij Ranskahov?" znělo to spíše jako oznámení než jako otázka, přesto oba přikývli.

,, Da i vy?" promluvil Anatolij a sundal ze svého ramene ruku svého bratra, načež udělal krok vpřed, což po něm zopakoval i jeho bratr.

Alethra shodila svůj úsměv a divně se zatvářila. ,, Kak ya?"

Vladimir se zamračil, ale přikývl.

,, Alethra," odmlčela se, ,, příjmení není podstatné."

,, Pros si tu?" zeptal se Vladimir nedokonalou angličtinou a Alethra se ušklíbla a když zahrabala v kapse, všimla si jejich zpozornění.

Vytáhla pistol s označením K.I.M. a podala ji Anatolijovi.

,, Kina." vydechl překvapeně po prozkoumání pistole. ,, Kde?"

Alethra pohodila vlasy a s mírným pokrčením ramen prohodila. ,, Stačí mne následovat."