Incorrigible ✔

XXIX.

Alethra rukou odhrnula několik listů a větviček z náhrobku, aby na něm bylo vidět jméno.

Marine Hirvonen

Prsty přejela po zlatavém epitafu.

Vždycky udělej to, čeho se nejvíc bojíš, protože jen tak se můžeš naučit růst.

Ta slova jí zněla v hlavě pořád dokola a dokola. Pamatovala si je jako svoje vlastní. Ale také jí v hlavě kolovaly vzpomínky, na ni i její život položený úplně zbytečně.

,, Věděla, co dělá." pronesla za ní Shaina Rivers a její nohy udělaly pár kroků vpřed. Vysoké podpatky se jí střídaly a netrvalo by daleko, aby z toho vznikla hudba, ne ta dnešní, ta z minulého století.

,, Netušila nic." odvětila Alethra a škrtla sirkou o krabičku, aby mohla zapálit svíčku před ní.

,, Něco vědět musela, pak by nezemřela." odporovala Shaina a s úšklebkem pozorovala každý Alethřin pohyb. Opřela se loktem o jiný náhrobek.

,, Možná ji zabili kvůli její zvědavosti." navrhla tiše Alethra a přesto ji Shaina slyšela.

,, Co ale věděla?" zeptala se Shaina a malým nožíkem přejela po oblouku cizího náhrobku, čímž ho poškodila.

Alethra už poslouchala tu hudbu...

,, Možná toho věděla víc než by přiznala,"

Alethra vložila další zapálenou svíčku do lucerny a povzdechla si, přičemž přivřela oči.

,, Možná toho věděla víc, než by unesla." dál uvažovala Shaina a pozvedla obočí, aby se na ni podívala.

Alethra se ale neotočila, ani když slyšela cvaknutí pojistky.

,, Možná radši spáchala sebevraždu, než aby to unesla." zlověstně se ušklíbla pistolí míříc na její záda, zatímco ukazováček natahovala ke kohoutku a...

~

,, Lhali jste mi, nejsem vaše, nikdy jsem nebyla." křičela s papíry v ruce. Konečně zjistila pravdu.

,, In," jen její adoptivní rodiče jí tak říkali.

Zavrtěla hlavou a utekla, dveře hlasitě bouchly a dívka vyšla před dům, utíkajíc k parku...

~

,, No tak, přísahej." pobídl ji hnědovlasý muž s mírným strništěm a odložil knihu, která měla na obale červenou lebku.

Dívka se nadechla a z jejích úst se ozvalo ,, Přísahám, že budu věrná hydře navždy - další lež, kterou kdy vyslovila -. Přísahám, že splním jakýkoli úkol a nic mi v tom nezabrání. Přísahám, že zabiju každého, kdo mi zkříží cestu a vyhnu se všem emocím."

Muž se vševědoucně usmál, věrnost pro ně znamenala vše, ach, jak se mýlil.

~

Byla o rok starší, bylo jí teď patnáct.

,, Sfoukni svíčku." zašeptal jí do ucha James, se kterým se díky hydře seznámila.

Nadechla se a sfoukla všech patnáct svíček najednou. ,, Nikdo by neřekl, že umíš vařit," dívka vzhlédla k hodinám, jež měl nad dveřmi vedoucí do kuchyně, ,, Musím domů." sdělila mu, vlepila pusu na tvář a s rozloučením vyběhla domů.

~

,, Nejsem blázen, nebudu tam chodit." vyhrkl James ihned poté, co mu řekla svůj návrh.