Epilog

142 7 1
                                    

Rušno panovala na každém kroku. Lidé se vzájemně přeřvávali, když vlak se skřípotem zabrzdil. Spoustu lidí v ruce drželo kufr či tašku.

Alessia nesla v rukách dva kelímky od automatu. Přešla vedle Merdeho a jeden mu podala. ,, Espresso jak má být." zazubila se na něj a sama se napila krémového kakaa.

,, Ať se nespálíš, pij pomalu."

,, Cože? Jsem chytřejší než ty, fakt mi nemusíš dávat rady."

Merde si povzdechl a div se nezasmál, když se opařila.

,, Kam teda jedeme?" zeptala se už poněkolikáté Alessia a Merde ji pohladil po vlasech. Měla je po ramena.

,, Prozatím do New Yorku." prohlásil Merde a vyhodil svůj prázdný kelímek spolu s jejím do koše hned vedle nich.

Alessia přikývla a plyšového medvídka si přitiskla blíž k hrudi. ,, Chceš si držet nepřátele blízko sebe?" napadlo ji.

Merde se zasmál, ,, Ne, někoho hledám a její otec se narodil v New Yorku."

Hlásil se příjezd jejich vlaku.

,, Tak ji najdeme." podívala se na něj s úsměvem Alessia a chytla ho za ruku, s vlaky měla nepříjemnou zkušenost.

,, Jo, najdeme." zašeptal Merde a jen tašky a ona mu bránily, když si chtěl prohrábnout vlasy, musel se svých starých zvyků vzdát, ale v hlavě mu pořád zněla jedna a ta samá otázka. Ta proklatá otázka mu proplouvala myslí jako nějaký had pořád dokola a dokola...

Kdo je kurva Naevys Fury?!









The end


































Incorrigible ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat