Irresistible, But Original

6.

Uff, jsem tu s dalším dílem. Užívejte🖤

„Vyřešili jste všechno?" ptal se Stefan Damona. Schovávali za mě mrtvé tělo, které jsem já srazila. To já bych měla jít na policii nebo ho skrýt. Ale dělají to za mě ostatní mezitím co já sedím na zadním sedadle od auta a brečím.

„Angel, odvezeme tě domů a bude to v pořádku, slibuji," sedl si do auta Damon.
„Chci Tylera," utřela jsem si slzy.
„Volali jsme mu, několikrát. Má vypnutý mobil."
„Nezvládnu to, nezvládnu se přeměnit bez něj."
„To zvládneš. Nějak to vymyslíme, někdo s tebou bude. A třeba se do té doby vrátí."
„A kdo? Upír se ke mně nemůže přiblížit za úplňku," nazdvedla jsem obočí, „a copak znáš nějakého vlkodlaka?"
„Někoho najdeme, věř mi."
.........

Zbývá pár dní do úplňku. Moje dny vypadají tak, že vstanu, jdu do školy, přijdu domů a trpím depkami ze svého života a pak jdu spát. Svojí kletbu jsem spustit nechtěla. Nejlépe nikdy. A teď se mi to podařilo pár týdnů po tom co jsem byla sama. Tyler bude zuřit až se to dozví.
Zapomněla jsem zmínit, že jsem se přesunula do domu Salvatorů. Damon a Stefan mě chtěli mít pod dohledem.

Po mém dlouhém přemýšlení jsem vstala z postele a mířila si to do koupelny. Změní se teď nějak můj život? Budu jako vlkodlak jiná? Odpovědi někdy dostanu. Snad.
Vlezla jsem si do vany a udělala si aspoň hodinový relax.
Když jsem vylezla, tak jsem si obmotala ručník kolem těla a vrátila se do pokoje.

„Tady mám věci na tvůj první úplněk!" vylekal mě Damon s řetězy.
„Tohle už mi nedělej! A navíc, nenechám se svázat jak zvíře!"
„Tak Angel, malý vysvětlení. Až se proměníš, budeš zabíjet a bude ti jedno kdo to bude, víš?"
„Tak mě někam zavřete, ale nevázejte mě."
„Další poznámka. Vlci koušou, jakmile bys utekla tak bys nás pokousala," ušklíbl se.
„Moc vtipný," zavrtěla jsem hlavou a podívala se pořádně na ty řetězy, „neexistuje nějaké kouzlo třeba? Třeba to co měl Klaus, jak potlačili jeho vlkodlačí stránku?"
„Jenže z něho udělali upíra."
„Nechci být upír. Chudák Tyler teď musí být."
„Zvykneš si. Je to fajn život až na pár výjimek."
„Nebudu si na nic zvykat. Upír nikdy nebudu," upozornila jsem ho lehajíc do postele.
„Než půjdeš spát. Obleč se," mrkl na mě a rychle odešel.

.........

„Eleno?" slyšela jsem volajícího Stefana.
„Elena je tady?" ozvala jsem se. Odpovědi se mi už nedostalo. Tak co by přece Angel neudělala. Přece se zvedla a šla se podívat co se děje.

„Ne a ne a ještě jednou ne Stefane! To ať tě ani nenapadne, najdeme někoho jiného!" rozčilovala se Elena mezitím co jí Stefan ukazoval něco v knize.
„Co se děje?" zeptala jsem se.
„Nic!" vykřikli oba najednou.
„Okey, jen se ptám," zvedla jsem ruce na náznak toho, že se vzdávám, „Matt je v práci?"
„Jo, až do noci dneska," přikývla Elena.
„Půjdu za ním."
„Ne," začala, „eh neměla bys jít teda zrovna dneska. Třeba zítra?"
„Nevidím důvod proč bych nemohla jít dneska. Takže čau," usmála jsem se.
„Chováš se jak puberťák," prošel kolem mě Damon.
„Hahaha," ironicky jsem řekla.

........

„Matte! Dala bych si bourbon!" dosedla jsem k baru.
„Že by ahoj Angel?" zasmál se a podal mi sklenku s colou.
„Bourbon neznamená cola," zamračila jsem se.
„Nemáš tu Damona, takže ti nic neprodám," pousmál se.
„Já bych si dal," slyšela jsem ten hlas. Ten hlas, který jsem dlouho neslyšela a nevím jestli mi lezl na nervy nebo jsem byla šťastná.
„Co tady chceš Klausi?" zamračil se Matt. Já jsem se na něj ani neotočila.
„Volal mi Stefan. Prý tu mají nového vlkodlaka, že lásko?" odpovídal spíše mě než Mattovi.
„Kdybys neproměnil Tylera, tak by se nic z toho nestalo!" štěkla jsem po něm.
„Tyler si to docela užívá. Neříkej, že se pořád zlobíš?"
„Tys ho viděl?" vykulila jsem oči.
„Jednou, možná dvakrát," ušklíbl se.
„Je v pohodě? Kdy se vrátí?"
„Řekl bych, že se k tomu moc nechystá," zamumlal, nechtěl se věnovat tomuto tématu.
„Slyšel jsem, že bojuješ o své bývalé město," naznačil Matt.
„Vždycky to bylo MÉ město," Klaus si nechal velice záležet na slovu mé.
„Po tom co si zdrhl tak nevím," pokrčil Matt rameny a věnoval se přípravě nějakého pití. Klaus si ho dále nevšímal a přesměroval svůj pohled ke mně.
„Tak jak máte naplánovaný úplněk se mnou v hlavní roli?" pousmál se. Já prostě vstala a vrazila mu facku.
„Ty si myslíš, že se tu jen tak objevíš po jaké době a všechno bude okey a já před tebou budu klečet?" zavrčela jsem.
„A jak bys ráda," odpovídal povýšeným hlasem.
„Táhni odkud si přišel," řekla jsem a rozešla se pryč.
„Však jsme si spolu tak rozuměli!"' zvýšil hlas.
„Rozuměli je minulý čas!" zabouchla jsem za sebou a hned přibrzdila, když se přede mnou objevila kravata. Pozvedla jsem hlavu, samozřejmě. Elijah.
„Zdravím, po takové době," odstoupil ode mě.
„To se jako celá rodina původních sbalila a jela do Mystic Falls s tím, že zachrání můj vlkodlačí zadek?"
„No já jsem myslela, že máš slabost pro někoho s přízvukem, tak jsem první poslala Klause, přeci jen to on s tebou bude první úplněk," připojila se k nám Rebecca.
„Snažíme se dovolat Tylerovi a když nebude moct on, tak to zvládnu sama. Bez Klause," zamračila jsem se a rozešla se pryč.
„Plan B," objevil se přede mnou Kol pak jsem viděla jen tmu.