Připravil jsem si oblečení, nový batoh a svačinu na zítra, abych nic ráno nemusel narychlo shánět. Momentálně stojím uprostřed mého pokoje, v uších mi hraje moje oblíbená hudba a snažím se, co nejlépe tancovat do rytmu hudby. Po pár dalších písničkách už jsem byl úplně vyčerpaný, a tak jsem se rozhodl dát si sprchu a pomalu se uložit ke spánku. Vonící po jahodovém sprchovém gelu jsem si lehl do postele a do ruky vzal telefon. Hned jsem se musel usmát, když jsem viděl nové zprávy. Taehyung a Lisa se ptali na mou novou školu a já jsem jim s radostí všechno ve zprávách líčil. Hrozně brzy se mi však začala zavírat očka, ale já chtěl Taehyungovi ještě odepsat na jeho zprávu, a jelikož si mou odpověď hned přečetl, čekal jsem i na jeho další odpověď, ale té už jsem se nedočkal. Usnul jsem.
,,Jiminie.. vstávej." Šeptala jemně mamka. ,,Uhm.. dobré ráno." Zakňučel jsem chraplavým hlasem a protáhl se. Jemně jsem se zavrtěl a uvědomil si, že mě něco tlačí do hrudníku. Trochu jsem se nadzvedl a nahmatal můj telefon. Snažil jsem se jej zapnout, ale byl vybitý. ,,Já jsem takový hlupák." Plácnul jsem se do čela a rychle si telefon dal na nabíječku. Udělal jsem si snídani, svačinu, ranní hygienu a začal jsem se oblékat. Pořádně jsem si zkontroloval. každý záhyb a spoj na těle, aby nebylo nic vidět. Dneska máme totiž tělocvik a já se docela bojím, co mě čeká. Snažil jsem se vyjít, co nejpozději, aby se mi telefon, co nejvíce nabil.
ČTEŠ
You are a boy? {YOONMIN}
FanfictionŠatník plný krásných sukní, blůzek a nadkolenek. Možná by jste řekli, že je to šatník nějaké dívky? Omyl. Tento šatník patří šestnáctiletému chlápci jménem Park Jimin, který nastupuje na novou školu v Soulu.
