Zavřeli jsme se do malé místnosti, která byla jen pro nás. Byla zde postel a pár poliček. Okamžitě jsem se rozplácl na postel a stáhl k sobě i Yoongiho. „Budeme ještě spinkat, daddy?" Zavrněl jsem mu do ohybu krku. „Jimine potřeboval bych, aby jsi, mě chvilku poslouchal." Vydechl poměrně zdrceně a posadil se.
„Prosil jsem tě, aby jsi si nevyhledával mé jméno. Mělo to prostý důvod. Jistě jsi se ve škole učil o princezně Deokhye." Jen jsem opatrně přikývl. „Tak já jsem její vnuk z přímé linie korejského císařství." Zůstal jsem na ně koukat a doufal, že mi každou chvíli řekne, že je to jen sranda. On byl, ale vážný. „Počkat jestli je tvoje matka dcerou princezny... tak..." Začal jsem šílet. „Vždyť to se s ní, ale nemohu takhle setkat... Vždyť.... AAAAH!" Zakřičel jsem. Měl jsem Chuť okamžitě vystoupit z letadla a utíkat za mamkou.
„Proč jsi mi to ale tajil?" Zakroutil jsem hlavou a hrál si s prsty. „Mé předešlé vztahy byly vždy založeny na tom, že mě měli rádi jen pro peníze a postavení mé rodiny." Jen jsem přikývl, že chápu.
Chvíli mi trvalo než jsem si vše srovnal a nakonec se uklidnil, i když jsem měl chuť Yoongiho praštit. „Tudíž jedeme do Japonska den před tím než se sekáš s mou rodinou, aby jsem tě na vše připravil." Trochu jsem nechápal, na co mě má připravovat. „Stolování, chování, vystupování, oblečení." Jen jsem se uchechtl.
„Copak bojíš se že neumím jíst dle etikety?" Hlasitě jsem se zasmál, ale on měl chladný výraz. „Má babička pracovala pro vaší rodinu a stále mi vyprávěla o všem co se tam dělo. Stále o prázdninách mi připravovala jídlo jako pro císařskou rodinu, aby měla trénink a učila mě, jak se správně stoluje." Usmál jsem se. „Taky mi vyprávěla, že na to tvá rodina hodně dbá, protože dokázala vyhodit od jídla kohokoli, kdo neuměl správně stolovat, či nebyl správně oblečen." Zasmál jsem se nad tou vzpomínkou. Stále jsem ale doufal, že mi řekne, že je to jen sranda.
„Pojď jsem Minnie." Poklepal Yoongi na místo vedle sebe a já se k němu pomalu doplazil. „Blíž." Dlaněmi jsem se tedy zapřel o matraci, abych byl s Yoongim ve stejné výšce. Naše tváře od sebe byli jen kousíček a já tak mohl cítit jeho horký dech na své tváři. Yoongi se ke mě trochu přiblížil a lehce se otřel o mé rty. Byl to jen letmý dotek, ale já chtěl více.
Chtěl jsem znovu cítit jeho rty na těch mých!
ČTEŠ
You are a boy? {YOONMIN}
FanfictionŠatník plný krásných sukní, blůzek a nadkolenek. Možná by jste řekli, že je to šatník nějaké dívky? Omyl. Tento šatník patří šestnáctiletému chlápci jménem Park Jimin, který nastupuje na novou školu v Soulu.