Ráno jsem se probudil s otravným zvukem budíku. Lehce jsem se protáhl a pak se zarazil. Vzal jsem okamžitě do ruky telefon a ujistil se, že to nebyl sen. Min Yoongi mi opravdu předčítal Hamleta. Zvedl jsem se a připravil se do školy.
Stál jsem již umytý, oblečený a připravený před zrcadlem a prohlížel se. Lehce jsem se na sebe v zrcadle usmál a do ruky si vzal batoh. Do uší jsem si dal sluchátka a vyšel z domu. Když jsem však zvedl pohled od mých bot, uviděl jsem Yoongiho zaparkované auto před domem. S úsměvem na tváři jsem otevřel dveře od spolujezdce a sedl si vedle něj. ,,Dobré ráno Jiminie." Také jsem mu popřál dobré ráno a připoutal se. Yoongi se otočil dozadu a podal mi velký kelímek s teplým nápojem. ,,Doufám, že ti to alespoň trochu zvedne náladu, když jsi neměl ideální noc." Usměje se a já si lehce srknu horké čokolády. Byla opravdu vynikající. ,,Mockrát děkuji Yoongi... Za všechno." Yoongi vyjel ke škole a ruku ze řadící páky přesunul na mé stehno. Cítil jsem se naprosto komfortně, ale vzpomněl jsem si na ten ples. "Yoongi? Co musím mít na sobě, když půjdeme na ten ples? Ještě jsem nikdy na plese nebyl." Stydlivě jsem se zeptal. ,,Dejme tomu, že je to velmi formální společenská akce.Takže se očekává, že budeš mít dlouhé, formální šaty, nebo oblek."
ČTEŠ
You are a boy? {YOONMIN}
FanficŠatník plný krásných sukní, blůzek a nadkolenek. Možná by jste řekli, že je to šatník nějaké dívky? Omyl. Tento šatník patří šestnáctiletému chlápci jménem Park Jimin, který nastupuje na novou školu v Soulu.
