,,Jsi šikovná, že jsi to zvládla." Pohladil vnitřní stranu mého stehna a já stehna rychle semkl k sobě. Takže jsem tak uvěznil jeho ruku mezi stehny. ,,Promiň." Zašeptal a snažil se ruku vyprostit. Povolil jsem stisk. On si sedl vedle mě na gauč. Nastalo ticho. Nebylo to však ticho, které si za každou cenu žádá přerušení. Tohle bylo ticho, které oboum vyhovovalo. Dal jsem si nohu přes nohu. Následně jsem nohy vyměnil. ,,Chceš něco k pití?" Zeptal se a já přikývl. On mě chyt pod koleny a okolo pasu a zvedl mě do výšky. ,,Já bych tam došla." Ohradil jsem se a lépe se usadil na kuchyňské lince, kam mě posadil. ,,Bude to džus, voda, čaj, kakao a nebo něco ostřejšího." Řekl s menším úšklebkem. ,,Myslím, že bude stačit ten džus." On se tedy hned přemístil k ledničce odkud vytáhl jahodový džus. Už jsem se na to tak těšil. Olízl jsem si spodní ret a sledoval, jak skleničku pomalu plní červeným nápojem. Podal mi skleničku a já ji od něj hned přijal a napil se. Když jsem pil lehce mě bříšky prstů hladil po stehně. Odložil jsem skleničku na linku. ,,Prosím nech tohoto." On okamžitě přestal a pohled zabodl na podlahu. ,,Moc si vážím, že jsi mi tak pomohl, ale už bych měla jít." Opatrně jsem se postavil. ,,Odvezu tě." Ač jsem nechtěl, tak na tom stále trval a já nakonec přikývl. On si vzal klíčky v věšáku, na kterém byly nejméně dvoje další. Asi náhradní... Pomyslel jsem si a vyšel ven. On mi ještě doběhl pro tašku a mohli jsme vyrazit. Nastoupili jsme do auta. Odvezl mě před můj dům. Moc jsem mu poděkoval. Když jsem však vylézal chytl mě na poslední chvíli za ruku. ,,Napíšem si?" Jen jsem souhlasně odpověděl a slušně se rozloučil. Když jsem však přišel domů, úsměv, se kterým jsem se loučil s Yoongim ochabl. ,,Můžeš mi laskavě vysvětlit, kde jsi byl?"
ČTEŠ
You are a boy? {YOONMIN}
FanfictionŠatník plný krásných sukní, blůzek a nadkolenek. Možná by jste řekli, že je to šatník nějaké dívky? Omyl. Tento šatník patří šestnáctiletému chlápci jménem Park Jimin, který nastupuje na novou školu v Soulu.
