Sad Boy

12.kapitola

Čas rychle plynul a bylo tu odpoledne. Jungkook byl celou dobu nervózní a teď, když měl už jít do studia, aby to stihl, tak znervózněl ještě víc.

I tak se přemluvil a šel. Přeci ten nový manažer nemůže být tak zlý. Starý asi nebude, když zrovna dostudoval, ale přeci jen může být starší a školu dodělával dočasně. Ale to je méně možné.

Je mi to jedno, hlavně, ať si s ním rozumím. pomyslel si Jungkook po cestě.

Jungkook konečně přišel před velkou budovu. Vstoupil, jako vždy se-... Dobře, tak tohle už přeskočíme. Prostě se zanedlouho dostal do Yoongiho kanceláře, kde mu pomohl sbalit si všechny věci.

,,Já mám strach." sedl si Jungkook na gauč.

,,Z čeho?" zeptal se ho Yoongi a sedl si vedle něj.

,,Že si s ním nebudu rozumět." řekl Jungkook se sklopenou hlavou. Yoongi na to nestihl nic říct, jelikož se ozvalo zaklepání.

Yoongi vstal a šel otevřít. Jungkook taky vstal a zhluboka se nadechl a vydechl. Yoongi otevřel dveře a s dotyčným se pozdravil. Zanedlouho Yoongi ustoupil a člověk ve dveřích mohl vejít.

Tak Jungkook mohl uvidět nějakého chlapce. Mohl být tak stejně starý, jako Jungkook. Měl na sobě oblek jako Yoongi, ale neměl tak přísně upravené vlasy jako on. Ba naopak. Jeho hnědé vlasy mu občas padaly do jeho černých očí. Jeho výraz byl poněkud vážný a vypadal na to, že se moc neusmívá. Tak, jak řekl Yoongi.

,,Dobrý den. Jsem Jeon Jungkook." řekl Jungkook s úsměvem a natáhl k němu ruku. Chlapec od ní trochu odstoupil.

,,Já jsem Kim Taehyung. Těší mě, že se shledáváme, pane Jeone." uklonil se Taehyung a Jungkook svou ruku stáhl a též se uklonil. Úsměv mu z tváře zmizel a jeho chování ho poněkud znepokojilo.

,,Takže Taehyungu. Tady máš stůl a všechno. Jungkook tě bude muset provést, protože já nestíhám. Tak ahoj a kdybyste něco potřebovali, tak zavolejte." řekl Yoongi a už byl pryč.

,,Tak... Můžeme jít na tu prohlídku?" otočil se Jungkook na Taehyunga.

,,Jistě." řekl Taehyung. Jungkook ho tedy provedl.