Vysněná [I. díl Tomione trilogie]

30

Chtěla bych poděkovat všem, kteří tu jsou a stali se součástí tohoto světa. 

Bez vás by to nešlo, díky. ♥

A ještě jedno obrovské děkuji mojí milované Pans, která mi poradila, když jsem se zasekla. Jsi nejlepší, háďátko.♥

Mohlo být něco mezi devátou a desátou ráno, když se kolem vlaku hromadili studenti.

,,Weasleyi, musíš se tak cpát?" reagoval se zaťatými zuby Draco, poněvadž se Ron z nějakého neznámého důvodu procpával nástupními dveřmi.

Ach jistě, už vím proč jsem to nenazvala klidným startem dne.

,,Nemusíš být všude první, Malfoyi!"

Toho rána všichni opouštěli Bradavice napříč pěti dnům, které většina stráví na jednom pozemku s nepřáteli a taktéž všechny tímto okamžikem spojoval vlak. Tohle byl ten moment, kdy se většina přátel vidí naposled a poté se shledají až ve škole po skončení tohoto nevšedního projektu, se kterým přišel Albus Brumbál.

Ronova noha se jako první dotkla stupínku do vlaku a už pobíhal uvnitř, hledajíc volná místa. Hned za ním kráčel kluk s bouřkovýma očima, ve kterých už třískaly blesky.

,,Budeme mít štěstí, jestli najdeme aspoň jedno místo." sdělila všem svým po ránu ještě tichým hlasem Ginny, když se všichni potloukali uličkou a sledovali přeplněná sedadla.

,,Při nejhorším tě vezmu na klín. Teda při nejlepším." šeptl jí pan Zabini, původní myšlenku schválně ihned poupravil, šel během toho těsně za ní a přestože Ginerva nijak nereagovala, musela se v duchu zasmát. Za Blaisem šel Harry, který uměl všechny tyhle poznámky perfektně ignorovat a za ním byl Theo, věčně se otáčejíc za sebe, aby si povídal s Tomem a Hermionou.

,,Něco jsem našel!" křičel Ron Weasley ze zadní části vlaku na dálku, přičemž pohotově mával a ukazoval prstem.

,,Weasleyi, my tě slyšíme. Jsme pořád ve stejným vagónu, víš?" pronesl s klidem, avšak i s veškerým sarkasmem Draco, který byl kousek od něj. Následně už měl ruce v kapsách a pozvedl obočí.

Po chvilce už je doběhla Ginny a následně i ostatní členové klanu.

Podívala se na místa, která Ron našel a opatrně odvrátila pohled zpátky k bratrovi: ,,No jo, ale sem se všichni nevejdeme."

,,No a?" reagoval sobecky její starší bratr a tím si vysloužil být terčem blonďáka.

,,Tak samozřejmě jsem nevěřil, že se uklidníš, ale dělat problémy už takhle první den? No tak, rezáči, to je moc i na tebe."

Ron pozvedl ruku připraven pustit se do hádky, ale v tu chvíli se dopředu procpali poslední tři části skládačky a Tom ihned reagoval: ,,O co jde?"

,,Nevejdeme se." vysvětlila mu Ginny a varovně se dívala na bratra, který by měl už opravdu navštěvovat kurzy chování.

,,Nesmysl." odpověděl ztlumeně Tom a zadíval se na sedačky. ,,Ne," Hermiona ho hbitě chytla za ruku a přerušila tak jeho soustředěné myšlenky. ,,Nesmíme používat žádná kouzla."

Riddle se na ní podíval utrápeným pohledem nešťastného zvířátka. Jako jediný ovládal bezhůlkovou magii a byl nucen ji držet pod pokličkou.

,,Tak jsem měl nakonec pravdu, co?" zazubil se Zabini se štramáckým pohledem a postoupil k sedadlům.

Udělal dva kroky, naklonil se k okýnku a poté se obrátil zpět na všechny zúčastněné. ,,Nic ve zlém, Ronalde, ale nejsme zas v takovém pokročilém stádiu, abys mi seděl na klíně." dokončil svůj předchozí poznatek a Theo si dal ruku před ústa, poněvadž se docela nahlas, možná i trochu nevhodně zasmál.