Celý zbytek cesty jsem byla pohlcena svými myšlenkami a rozhodovala se, jestli věřit chlapci či ne. Vypadal, že by se mu věřit dalo, ale tohle se mi už jednou vymstilo a znovu bych to prožít vážné nechtěla.
Zatím co já byla myšlenkami někde jinde, společně s Taehyungem jsme dorazili před nádherný zámek. Nikdo očividně o něm nevěděl, jelikož na mapách nikdy žádný označen nebyl.
,,Už jsme tady" oznámil mi Tae, na což jsem přikývla, ale to nemohl vidět, když stále jel přede mnou a vedl mě zámeckými zahradami jako by je znal jak své boty.
Dorazili jsme před velké dveře, jež dělili zahradu a vnitřek zámku. Z venku vypadal nádherně, ale vevnitř mohl být ohavný. V což jsem doufala, že tak nebude, a tak se i stalo.
Tae dveře otevřel i bez zaklepání a společně se mnou za jeho zády vstoupil do místnosti, kde byla mramorová podlaha se schody na nichž byl nádherně rudý koberec.
,,Je tu vážně někdo?" pohlédla jsem na tmavovláseho chlapce a pokračovala v prozkoumávání zámku. Poprvé jsem něco takového viděla, a tak jsem si to přeci nemohla nechat ujít.
,,Kim Taehyung" řekl někdo nahlas a ze schodů se k nám blížil chlapec v tmavě modrém obleku. Byl o kousek menší než Tae, ale to mu neubíralo na vzhledu.
,,Park Jimin" protočil očima a s překříženýma rukama sledoval, již zmiňovaného, chlapce. Tae nevypadal zrovna šťastný, že potkal jeho na chodbách, pro nás cizího zámku.
,,Tebe jsem zrovna nechtěl potkat" řekl hrubě, ale chlapce přes to láskyplně obejmul.
,,Taky tě rád vidím, Taetae" zasmál se a bratrsky ho poplácal po zádech. ,,Co tě sem bere?" optal se a až poté si všiml i mě. Byla jsem o proti němu dost menší až mi připadalo jako bych byla mezi obry, ale to se mi stávalo docela často.
,,Oh, koho pak to tu máme" usmál se pervezně a svoji ruku přehodil přes má ramena. Vyděšeně jsem se podívala na Taeho, na což Jimina ruku ze mě shodil.
,,To je právě ta otázka, kvůli které jsme tady" protočil Tae znovu očima a chytil mě za zápěstí blíže k sobě. Byl to zvláštní pocit, že vás někdo chrání a nemusíte se sám o sebe bát.
,,Zaveď nás k Namjoonovi" řekl skrz zuby a naštvaně se na menšího chlapce díval. Trošku jsem nechápala jeho chování vůči Jiminovi, ale vrtat jsem se v tom taky nechtěla. Tedy alespoň pro teď.
,,No jo, prosim tě" jako Tae protočil očima a vyšel směrem do tmavé chodby, kde se nacházelo nespočet poliček na nichž leželo mnoho knih, jež jsem nikdy v životě neviděla.
,,Idiot" zabrblal si Tae pro sebe a společně se mnou šel za Jiminem, jež nám už nevěnoval žádnou pozornost, za co jsem byla docela i ráda.
Tak co si myslíte, že zjistí Tae a Yumi na tomto zámku?
~Jemun
