,,K těm smradlavým psům se nepřiblížím."
°❤️~💚~🌹~💚~❤️°
2005
Další školní den a Claire vůbec nestíhala.
Samozřejmě nešlo o to, že by zaspala, protože upír nikdy nespí. Pouze nedávala pozor na čas, což zavinili, že posledních pár minut pobíhala po pokoji a hledala cokoli, co by si mohla obléct.
Nakonec si oblékla obyčejné bílé tílko, bílý svetr, který i s tílkem zastrčila do černé sukně s proužky a obula si vysoké černé kozačky na podpatku.
Popadla kabelku a běžela dolů, kde na ni čekali všichni sourozenci.
,,Co ti trvalo tak dlouho?" Zeptal se Stefan. ,,Oblékání mi tentokrát nezabralo ani deset minut, jenže mi někdo nepřipomněl, kolik je, takže jsem se začala oblékat pozdě." Odpověděla Claire, než se všichni vydali do garáže, aby mohli jet do školy.
,,Mám pro tebe dobré zprávy, Claire." Řekla Alice ze zadního sedadla. ,,Poslouchám." ,,Zítra bude svítit slunce, takže žádná škola." ,,Konečně." Radovala se Claire a všichni se zasmáli. Jistě že bude ráda, že není škola. Claire měla za sebou tolik let školní docházky. Přála si, aby už mohla pouze pracovat.
,,Neříkejte, že vás snad škola baví." Řekla Claire, když se rozhlédla po svých sourozencích. ,,Nikdy jsme neřekli, že nás škola baví, jen si prostě nestěžujeme." Pokrčil Stefan rameny.
Uběhlo pár hodin a konečně přišel oběd. Claire se posadila na židli vedle Jaspera tak, aby se o něj mohla opřít a on ji objal zezadu kolem pasu.
,,Už chci zítřek. Bude krásně svítit slunce a my budeme doma. Pěkně v posteli a..." Začala Claire, ale Rosalie ji zastavila. ,,Ani to nedokončuj. Chápeme to." Řekla.
,,Chtěla jsem říct, že se budeme mazlit. Ne, že se budeme milovat, ale díky za typ." Ušklíbla se Claire.
Také si všimla, že se i Edward i Jasper podívali na Bellu, která se zase dívala k nim.
Claire protočila očima a otočila hlavu, aby mohla Jaspera políbit.
,,Neboj se. Za chvíli budeme doma a všechna krev bude pryč." Zašeptala a usmála se na něj. Jasper se na ni trochu usmál. Vždy věděla, co udělat nebo říct, aby ho uklidnila nebo aspoň zaměstnala něčím jiným.
Claire se podívala na Edwarda, který najednou vstal a šel k pultu s jídlem za Bellou. Claire protočila očima, ale dál si toho nevšímala.
Stejně nakonec zazvonilo a všichni museli na své hodiny.
Claire se tak radovala, že budou moct další den zůstat doma, jenže její nálada trošku poklesla, když se musela posadit vedle Belly, zase.
,,Ahoj." ,,Ahoj." Claire to přišlo trošku zvláštní, Bella se chovala, jakoby byly kamarádky, ale při tom spolu prohodili sotva pár slov. Claire věděla, že Bella byla zvědavá a velmi odhodlaná zjistit, co ona a její rodina skrývají a to se Claire nelíbilo.
,,Víš, ptala jsem se tvého bratra, ale ten odmítl, tak mě napadlo, jestli by jsi dneska nechtěla jít se mnou a mými přáteli na pláž."
Claire se trochu zarazila. Nevěděla, že Bella pozvala Edwarda na pláž, ale na druhou stranu, neměl možnost jim to říct, když zazvonilo.
,,Jaká pláž by to byla?" Zeptala se Claire a Belle přišlo divné, že se oba dva sourozenci zeptali na totéž.
,,La Push." ,,Omlouvám se, ale nemohu." Odmítla Claire a Bella zvedla obočí. ,,Je na té pláži něco špatně?" Chtěla vědět, jestli dostane tu stejnou odpověď, jako jí dal Edward.
Claire na chvíli zapřemýšlela, co má říct. Nemohla jen tak říct: Pokud tam jen vkročím, vlci mě roztrhají na kousky.
,,Bude tam moc lidí." Odpověděla stejně jako Edward a Bella byla zmatená už úplně.
Když zazvonila, celá rodina se vydala na parkoviště, kde nastoupili do svých aut a po delším dni jeli konečně domů.
Jen, co Claire vešla do pokoje, jí přišla zpráva. Usmála se nad ní a běžela zpět do obývacího pokoje.
,,Konečně to přišlo." Radovala se Claire a všichni se na ni otočili. ,,Co přišlo?" ,,Jen taková malá drobnost. Zítra, až se setmí, si pro ni pojedu na poštu."
Všechny ženy v domě věděly o co se jedná, ale kluci si vyměnili tázavé pohledy.
Jednalo se o dárek k výročí a Claire už se nemohla dočkat, až dojde. Věděla, že za něj bude Jasper rád. Sice to nebude něco, co budete využívat denně a byla to spíše památka, jenže věděla, že se mu to bude líbit.
,,Asi nemůžu jet s tebou, když je to tajemství, co?" Zeptal se Jasper své ženy a stáhl si ji k sobě na klín.
,,Ještě uvidím. Záleží na tom, jestli se budeš celou cestu ptát, co v tom je a jestli se můžeš podívat." Řekla Claire a předstírala, že přemýšlí. ,,Když řeknu, že ne?" Vyptával se Jasper dál. ,,V tom případě mě tam můžeš odvést." Usmála se.
,,Prý tě Bella zvala na pláž La Push." Dodala Claire, když se otočila k Edwardovi. ,,Jak to víš?" ,,Zvala mě také." ,,A ty jsi odpověděla?" ,,Samozřejmě, že jsem odpověděla ne. K těm smradlavým psům se nepřiblížím." Zamračila se Claire.
,,Jednou mi to stačilo." Dodala.
,,Smlouvu nikdy nesmíte porušit, kdyby jste vstoupili na tu pláž určitě vás tam uvidí a nedopadlo by to dobře." Řekla Esme. ,,Určitě by to nedopadlo dobře. Pokud tam jen vstoupíme, mají právo nás zabít. Já se nechci stát jejich hračkou na rozthání." Řekla Claire. ,,Jo. A navíc ten zápach je neuvěřitelný. Vždyť jde cítit i kilometr od hranice našeho území." Zavrčela Rosalie a všichni ostatní přikývli.
Claire rozhlédla po celém obývacím pokoji a musela se usmát. Líbilo se jí, že spoustu času trávili spolu jako rodina, kterou taky byli. Byla spokojená a nechtěla to nikdy měnit. Také, kdo by to chtěl, kdyby měl takovou rodinu.
ČTEŠ
Cullen's First Daughter (Twilight sága/ Jasper Hale)
Fanfiction(PROBÍHAJÍ VELKÉ ÚPRAVY) Claire Cullenová. Nebyla adoptovaná, jako její ostatní sourozenci. Claire byla skutečná dcera Carlisle Cullena. Když jí bylo deset, její otec zmizel a vrátil se, když jí bylo osmnáct a už jako upír. Poprosila ho, aby ji p...