(PROBÍHAJÍ VELKÉ ÚPRAVY)
Claire Cullenová.
Nebyla adoptovaná, jako její ostatní sourozenci.
Claire byla skutečná dcera Carlisle Cullena.
Když jí bylo deset, její otec zmizel a vrátil se, když jí bylo osmnáct a už jako upír. Poprosila ho, aby ji p...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Jen přemýšlím."
2007
,,Poslední svědek a můžeme domů." Řekla Claire, když s Jasperem stáli před velkým, ale velmi starým domem. Byli až v Anglii přesněji na kraji Londýna, takže byly daleko od domova. I když pro Claire to domov byl. Narodila se tam.
,,Víš jistě, že tu někdo žije?" Zeptal se Jasper. ,,Nikdy neměl rád moc moderních věci a rád žije sám. Není moc společenský typ. A navíc není moc lidí, kteří chtějí opustit svůj rodný dům." Vysvětlila Claire. Šli po kamenné cestě a vešli do domu.
,,Být sám je lepší než mít okolo sebe spoustu lidí. A ty jsi svůj dům opustila." Ozval se mužský hlas a Claire se otočila jen, aby viděla upíra, kterému mohlo být během proměny 37 let.
,,Já a táta tě potřebujeme." Řekla bez pozdravu a přistoupila k němu blíž. ,,Proč bych vám měl pomoct?" Zeptal se starý upír a přistoupil blíž. ,,Rodina si má vždy pomáhat." Řekla Claire a udělala rok vpřed. ,,Technicky vzato už nejsme rodina."
Dva upíři už stáli v tváří v tvář. Muž byl skoro o hlavu a půl vyšší než Claire, takže musela trochu zvednout hlavu, aby mu viděla do očí.
,,Můj otec si vzal tvou sestru, takže jsi má rodina." ,,Ale Lilian už je mrtvá, takže není nic, co by nás spojovalo." ,,Omyl. Jsem to já. S mojí matkou jste v sobě měly stejnou DNA, a jelikož jsem její dítě, tak mám v sobě podobnou DNA jako ty. Akorát v té mé je ještě DNA mého otce." Řekla Claire a trochu se zamračila.
,,Strýčku Danieli, prosím." Poprosila smutně. ,,Potřebujeme tvou pomoc. Máme být zabiti za něco, co jsme neprovedly. Opravdu by jsi nechyl zabít svou jedinou neteř. Svou poslední skutečnou rodinu? Nikdy jsme po tobě nic nežádaly." Pokračovala smutně a starší upír se trochu usmál.
,,Tobě nikdy nemůžu říct ne. Na to tě mám až moc rád." Usmál se Daniel a objal svou neteř.
,,Tak a teď mi řekni, kdo je ten mladý muž za tebou." Řekl a oba dva se otočili na Jaspera. ,,Strýčku, tohle je můj manžel Jasper. Jaspere, tohle je můj strýc a bratr mé zesnulé matky, Daniel." Představila Claire. ,,Rád vás poznávám." Řekl Jasper a oba dva si podali ruce.
,,Můžeme vyrazit?" Zeptala se Claire. Oba dva přikývli a šli ven, kde nasedli do auta jeli na letiště, aby mohli nastoupit do letadla, které mělo přistát v Port Angeles, kde na ně čekalo auto a jeli do svého domu.
Claire bylo jasné, že přijdou jako poslední. Dělali trošku delší zajížďku.
Před domem na ně čekal Carlisle a Esme.
,,Danieli." ,,Carlisle. Už jsme se dlouho neviděli." ,,Naposledy, když bylo Claire devět." Přikývl Carlisle.
,,Kolik jich přišlo?" Zeptala se Claire a přerušila dva upíry v jejich rozhovoru. ,,S Danielem jich je 21. Divím se, že jsi přemluvila i Thomase." ,,To víš. Já dokážu přesvědčit každého." Usmála se Claire a rychle i s Jasperem a jejich věcmi běželi do jejich pokoje, než se přivítají s ostatními.
Když po vybalování vyšla z pokoje, někdo ji vzal kolem pasu a otočil.
,,Bože, Garrette. Okamžitě mě pusť, než se ti stane něco špatného." ,,Prosimtě. Co by mi mohly udělat ty tvoje malé ručičky." Posmíval se Garrett, ale ani ne za pět sekund ležel na zemi na zádech a s nohou na hrudi. ,,Říkal jsi něco?" Posmívala se tentokrát Claire.
,,Nezahrávej si s 347 let starým upírem." Řekla a pomohla mu vstát. ,,Jak se za celou tu dobu měla má nejoblíbenější Cullenová?" ,,Skvěle. Dokonce se i vdala." Řekla a hned na to se vedle ní objevil Jasper.
,,Tak tohle je ten tvůj Jasper." Řekl Garrett. ,,Přesně tak." Usmála se Claire a dala Jasperovi pusu. ,,Teď mě omluv, starý příteli, ale musím se jít přivítat i s ostatními." Dodala a běžela dolů, kde bylo spoustu známých tváří, ale byl tam i někdo, koho Claire ani neznala. Ale byla ráda, že jich přišlo tolik.
Čím víc upírů, tím větší je šance, že Volturiovi přesvědčí. Také přemýšlela nad tím, že opravdu odejde, když jich přišlo tolik. Zvládli by to, a navíc by stejně nakonec přišla ještě dřív, než by se mohlo něco stát.
Claire si povzdechla, když stála u sebe v pokoji před svým oknem po tom, co se se všemi přivítala a s některými seznámila.
,,Co se děje, lásko?" Zeptal se Jasper, který ji objal zezadu okolo pasu a dal jí pusu do vlasů. ,,Jen přemýšlím." Odpověděla a trochu se o Jaspera opřela. ,,Nad čím?" ,,Jestli odjedu, nebo ne. Předci jen, je jich tu dost, kdyby se něco stalo." ,,Jestli odejdeš, jdu s tebou." Řekl.
Claire k němu otočila hlavu a oba dva přikývly.
,,Zabalím nám." Řekl Jasper a začal balit. ,,Napíšu Alice a napíšu dopis." Dodala Claire, ale ještě před tím, šla do obývacího pokoje, kde byla většina upírů.
Claire zůstala stát ve dveřích a trošku se rozhlédla. Nechtělo se jí je moc opouštět, ale věřila, že to zvládnou a navíc musela odejít jako Alice.
Claire se vrátila do pokoje a začala psát dopis pro její rodinu.
Nechtělo se mi odcházet, ale musím. Brzy se zase sejdeme. Věřím, že to zvládnete a brzy zjistíte a pochopíte, proč jsme museli s Alice odejít. Omlouváme se. Claire a Jasper.
Claire poznámku složila a podívala se na Jaspera, který už měl pár věcí v batohu. ,,Můžeme?" Zeptal se. ,,Jo." Claire přikývla, poznámku nechala na posteli a společně zmizeli z domu a vydali se za Alice a Stefanem, kteří se vydali k Tikunskému kmenu do Brazílie.
