3.

522 16 0
                                    

         Hned, jak se na nás ten kluk otočil, tak jsme v něm poznala Jacksona a sádra na jeho ruce mě jen utvrdila v tom, že je to on. Ihned mi poskočilo srdce a začala jsem se usmívat.

,,ahoj Nathali" zářivě se na mě usmál. Můj úsměv se jen rozšířil. Vážně jsem se cítila hezky.

,,vy se znáte?" ozval se Austin. Stočila jsem k němu pohled a přikývla. Tak nějak jsem neměla náladu s ním mluvit a ani nevím proč.

,,jo. Pomohla mi, když jsem spadl" pozvedl ruku v sádře a věnoval mi úsměv. V břiše mě začalo šimrat, když jsem se podívala na jeho usměvavou tvář.

  ,,já půjdu, ještě musím na kosmetiku" zvedla se Diana, políbila Austina a bez rozloučení odešla.

Protočila jsem očima. Ona nevypadala jako nějaká královna školy, jako z amerického filmu. Sice byla hezká, ale to je asi tak všechno.

,,hele Nathali, nechtěla bys někam... zajít? Jako poděkování za tu pomoc a tak" podrbal se na zátylku Jackson, když jsme před školou zůstali jen my, Austin a Loren.

Potěšilo mě, že se zeptal. I když jsem v něčem takovém neuměla chodit, tak jsem byla rozhodnutá, že s ním půjdu i na konec světa.

Loren se ke mně natáhla a objala mě. ,,hned potom mi napiš" zašeptala. Byla stejně ráda, jako já. Už teď jsem ji brala jako dobrou kamarádku.

  ,,samozřejmě" odtáhla jsem se od ní. Byla vysmátá, jako kdyby si něco vzala.

,,a mě neobejmeš?" roztáhl ruce Austin a já málem vyprskla smíchem. Co si o sobě myslí?!

  ,,rozhodně ne" nakrčila jsem nos a odešla s Jacksonem. Nelíbilo se mi, že rozdává jen tak objetí cizím holkám. Já být jeho přítelkyně, tak si ho držím víc na uzdě.

Jackson mě vzal na jídlo do jeho oblíbené malé restaurace. Bylo to tam utulné a nedivila jsem se, že je jeho oblíbená.

Navzájem jsme si říkali příhody z dětství. Byla to zábava a já se po hodně dlouhé době cítila neskutečně. Takhle šťastná jsem snad nikdy nebyla.

,,děkuju. Vážně jsem se dneska bavila" otočila jsem se k němu čelem, když jsme přišli před náš dům. Zase jsem měla to podivné šimrání v břiše.

          ,,a to jsi ještě nezažila toho nejzábavnějšího Jacksona" několikrát zvedl obočí s následným smíchem. Seš si jistý?

        ,,měj se" políbil mě na tvář, nečekal na moji odpověď a odešel. O můj bože. Přiložila jsem si dlaň na tvář a ještě víc se usmála. Vážně to udělal!

Nechala jsem si chvilku, abych to rozdýchala. Skousla jsem si spodní ret a šla domu, kde jsem si všimla panských bot. Táta.

Nálada mi trochu klesla, když jsem uslyšela hádku táty a Noaha. Povzdechla jsem si, sundala si boty a šla do obýváku, odkud se jejich hlasy ozývaly.

Mamka stála opřená o zeď a jen je sledovala. Stoupla jsem si vedle ni a založila si ruce na hrudi. Už jsme se ani nesnažily je zastavit. Ničemu by to nepomohlo.

          ,,co tentokrát?" táta byl úplně červený ve tváři a Noah si rval vlasy. Vtipný pohled. ,,Noaha štve, že táta odjíždí" zase? Cože? Proč?

Táta si ani nevšiml, že jsem přišla a ještě ten večer odjel na služební cestu. Vlezla jsem k Noahovi do pokoje a sedla si k němu na postel. Nepřišel ani na večeři.

,,neber si to osobně, Nathali, ale vypadni. Nemám na nic náladu" zabručel a otočil se ke mně zády.

          Chtěla jsem mu říct, že neodejdu, ale rozmyslela jsem si to a šla zase pryč. Nechtěla jsem začínat další hádku.

Už takhle toho měl dost a já si tím nechtěla kazit náladu. Stále jsem na tváři cítila Jacksonovy rty.

,,takže vás mám brát jako potenciální pár?" zeptala se Liv. Hodně jsme se začaly bavit. Byla milá.

  ,,to ne, skoro ho neznám" zavrtěla jsem hlavou, ale v mysli si už plánovala svatbu.

       ,,tak hlavně bacha, jo? Je to nejlepší kámoš Austina a ta jejich parta není nikdy dobrý výběr" chtěla jsem ji na to odpovědět, ale zarazila jsem se.

,,ono jich je víc?" zvedla jsem obočí. Znala jsem jsem jen Jacksona a Austina. A vůbec. Jak to ví?

Loren mi pověděla, že už od první třídy jsou tři. Jackson, Austin a Tyler, kterého bych měla poznat každou chvíli, na což jsem se moc netěšila.

Nerada jsem poznávala nové lidi. Ale tak už to na střední chodí. Zkoušela jsem si představit jak bude vypadat, ale vypadal úplně jinak než v mých představách.

,,Tylere, ty vole, konečně" seskočil z lavičky Austin a hnal se k nějakému klukovi.

Měl černé vlasy, piercing v nose a mnoho tetování po rukou. Typický bad boy. ,,rád vás vidím" objal i Jacksona, když k nim přišel.

         Co jsem slyšela, tak byl celé dva měsíce prázdnin v nápravném zařízení. Tak trochu na to i vypadal. Nebyl mi vůbec sympatický.

Sice jsem si byla jistá, že ho dva měsíce nemohly napravit, ale nic jsem radši neřekla. Ještě by mě zmrzačil. Na to měl potenciál.

Na to, že vzbuzoval přirozený respekt měl celkem příjemný a milý hlas. Udivovalo mě to.

  ,,vidím dvě krásné nové holky a dvě sesterské ropuchy" podíval se prvně na mě a Liv a poté na Loren a Dianu.

S Liv jsme se na sebe podívaly a obě jsme zčervenaly. Nikdy se asi nenaučím přijímat komplimenty.

Loren s Tylerem vycházela dobře, což se nedalo říct o Dianě. Navzájem se stále hnusně uráželi, až to Diana vzdala a naštvaně odešla.

Austin k tomu neřekl ani slovo, nešel za ní a dál se náramně bavil. Já být na místě Diany, tak bych ho hnala.

Možná, že na to byli zvyklí, ale já bych si vyprošovala, aby se mě aspoň zastal. I kdyby to byl jeho nejlepší kamarád.

,,půjdu s tebou" usmál se na mě Jackson, když jsem se zvedla s tím, že půjdu domu.

Abych pravdu řekla, tak jsem chtěla, aby se zvedl a šel se mnou. Tyler udělal 'uuu', načež se po něm Jackson s úsměvem ohnal a poté jsme odešli. Takže nejsem jediná, co to vidí nadějně!

          Cítila jsem se jako malé dítě, co je natěšené na stědrý večer. Znala jsem ten pocit a ta nervozita teď byla stejná jako tehdy.

Koutkem oka jsem se po něm ohlížela a nemohla jsem se přestat usmívat.

,,hele... Zítra jdeme do jednoho klubu tady poblíž. Nechtěla bys jít taky? Bude tam i Loren a můžete s sebou vzít i tu... ehm" on si vážně nepamatuje její jméno? Seznámili se prakticky před chvílí!

       ,,jmenuje se Liv. Zeptám se mamky a napíšu ti" nebyla jsem zrovna nadšená, že to bude zrovna klub, ale aspoň si užiju nějakou zábavu a vynahradím si ty roku sezení doma.

Domů jsem přišla s úsměvem na rtech. ,,ale, ale, ale. Tady se někdo culí. Viděl jsem vás. Kdo to je? Proč ti dával pusu na tvář?" začal se hned ptát Noah. Vždy se o mě zajímal, ale tohle bylo až moc soukromé. A nové.

         ,,máma doma není?" odbyla jsem ho a šla do kuchyně. Musela jsem se držet, abych měla vážnou tvář a nerozesmála se.

  ,,hej!" křill ublíženě a následoval mě. Stejně bych mu to řekla. Pověděla jsem mu všechno o tom, jak jsme se seznámili a jak to vidím. Nadejně.

Nový začátek✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat