Nový začátek✔️

29.

           Austin mě doprovodil domu a odešel s tím, že jde taky spát. Někdy jsem si přála být nevychovaná. To bych nemusela do nemocnice a mohla bych v klidu spát.

             Naštvaně jsem se zvedla, když se domem rozezněl zvonek a šla ke dveřím.

Chtěla jsem začít křičet, že mě vzbudil, ale zarazila jsem se, když jsem zjistila, kdo to je.

             ,,ty jsi spala?" natáhl ke mně ruku a lehce mě pohladil po tváři. Jen jsem přikývla a pustila ho dovnitř.

             On se na mě s povzdechem otočil a opřel se o dveře. Stála jsem naproti němu a jen čekala na jeho omluvu.

              ,,bál jsem se o tebe, když jsi mi neodpovídala. Co jsi dělala, že jsi až doteď spala?" moje odpověď se mu rozhodně líbit nebude. Ale proč bych mu měla lhát?

               ,,ve tři ráno mi volal Austin, abych za ním šla do nemocnice. Jeho tátu někdo postřelil, protože řekl, kdo doopravdy střelil toho chlapa" on sebou trhl, ale nic neřekl. Já říkala, že se mu to nebude líbit.

             Jen jsme stáli naproti sobě a koukali si navzájem do očí. Chyběl mi. Vážně mi chyběl.

           ,,Nathali omlouvám se. Měl jsem ti věřit. Myslel jsem si, že když s ním budeš trávit tolik času, tak se ti dostane pod kůži a na mě se vykašleš. Chci tě mít jen pro sebe. Jsem sobec, ale nechci se o tebe dělit" nejsi jediný, co mě chce mít jen pro sebe.

          Stoupla jsem si na špičky a objala ho kolem krku. Radši jsem mu neříkala, co jsem si po jeho projevu pomyslela. Naštval by se.

           ,,promiň" zašeptal mi do vlasů a přitiskl si mě blíž k sobě. ,,to je dobrý. Hlavně už to nikdy neříkej" zajela jsem mu prsty do vlasů na týlu hlavy a obličej si zabořila do jeho krku.

            Seděli jsme na sedačce, když přišel Noah. ,,my se ještě neznáme" prohodil Noah, načež si Jackson stoupl a podali si ruce. Jako dospělí.

             Jackson se Noahovi líbil už z vyprávění a když se konečně seznámili, tak tomu nebylo jinak.

              Bavili se, jako kdyby se znali roky. Byla jsem za to ráda. Rozhodně to bylo lepší než aby se nenáviděli.

              Jackson na mě otočil hlavu, usmál se a propletl nám prsty na rukou. Ani jsem neposlouchala o čem se baví. Jen jsem je sledovala a přitom se culila.

              ,,musím domů" zvedl se ze sedačky, když jsme zůstali sami. Přišla k nám Loren a s Noahem šli k němu.

              Loren se ptala, co se stalo. Všechno jsem ji vysvětlila. Byla z toho překvapená.

              ,,napíšu ti" naposledy mě políbil a odešel. Zavřela jsem za ním dveře a šla uvařit večeři.

             Mamka hned z nemocnice jela do práce, takže všechno zůstalo na mně. ,,kde máš matku?" sundal si sako a dal ho na židli.

            ,,v práci" ani jsem se na něj neotáčela. Byla jsem na něj naštvaná, že mě nevzal s sebou do Milána. Už když jsem byla dítě jsem tam chtěla.

             ,,a ten Austin?" protočila jsem očima, i když mě nemohl vidět a otočila se na něj. ,,už je doma" on jen kývl a nandal si na talíř večeři.

             Ani jsem nečekala, že by řekl, že mu to chutná nebo tak. Tohle on neznal. A já se vždycky tak snažím...

              ,,Rose" usmály jsme se na ni s Loren a ona nám úsměv oplatila. Potkaly jsme ji před školou s nějakou holkou, takže jsme se ani nesnažily navázat konverzaci, abychom je nerušily.

              ,,nechtěla jsem o tom mluvit před Noahem, ale váš táta mi není vůbec sympatický. Bojím se ho" musela jsem se tomu zasmát. Nikomu se nelíbí.

             Přišly jsme k lavičce, kde už seděli kluci s Liv a pozdravily je. Tyler ke mně hned přiskočil a objal mě.

          ,,kde lítáš, že se ani neozveš?" odtáhl se ode mě a celou si mě prohlédl. Tohle bylo divné. Jen jsem pokrčila rameny a přešla k Jacksonovi.

           Nechtěla jsem mu říkat o tom, co se stalo v nemocnici. Tohle byla Austinova úloha.

             Jackson se ke mně natáhl a políbil mě. Pro sebe jsem se uculila a zůstala u něj.

              Austin se pousmál, ale odvrátil pohled k Dianě, co přišla. Myslela jsem, že je mezi nimi konec.

             ,,Austíku, zlato, nemohla jsem se tě dočkat" chtěla ho obejmout, ale on ji od sebe odstrčil.

            Potlačila jsem nutkání se začít smát a s holkama si vyměnila pobavené pohledy. Jen ať ji dá co proto.

            ,,čemu nerozumíš na větě, že je definitivní konec? To seš až tak blbá?" postavil se těsně před ni.

             Jackson mi položil ruku na záda a začal se smát, když Tyler pohodil vlasy stejně jako Diana.

          Taky bych si z ní udělala srandu, i když se to ke mně nehodilo, ale kdybych to udělala, tak mě roztrhá. Na Tylera si nedovolí.

           ,,ale lásko. To přece nemyslíš vážně. Vždyť se milujeme" omotala mu ruce kolem krku, ale on ji od sebe znovu odstrčil a zatnul pěsti.

           Trochu jsem se napnula. I kdyby si pár facek zasloužila, tak jsem doufala, že ji neuhodí. Mlátit ženu je prasárna.

           ,,nikdy jsem tě nemiloval, nebo jsi snad někdy slyšela, že jsem ti to řekl? Ne. Už mi dej konečně pokoj" máchl rukou směrem ke škole a sedl si zpátky na lavičku.

            Diana si odfrkla, přejela nás nasupeným pohledem a zastavila se na mně.

            ,,být tebou ho nechám být. Já ho aspoň udělám šťastným" upravila si vlasy a odešla. Zvedla jsem obočí a podívala se na Jacksona. Kroutil hlavou. Aspoň že si z toho nic nedělal.

              ,,trvalo ti to, brácho. Tohle jsi měl udělat už před sedmi lety" ironicky se zašklebil Tyler na Austina a uhnul, když se ho snažil uhodit do ramene.

             Proč si všichni myslí, že já a Austin... fuj. Rose, Jackson, Diana, mamka, Noah. Všichni. Ani jsem neměla argumenty na to jim to vyvrátit.

              ,,konečně jsme zase všechny spolu" vyhrnula jsem spodní ret, když jsme si sedly s holkama do lavic.

             Konečně jsme se bavily. Už jsem ani nebyla naštvaná na Austina, že jim nakecal ty blbosti.

Zaměřila jsem se na to, že už je všechno v pořádku a já se nemusím ničeho obávat. Doufám.