Nový začátek✔️

5.

Snažila jsem se mámě vysvětlit, že nikdy ani můj přítel nebude, protože už někoho má už sedm let, ale ona to stále nechápala a celý víkend mi to předhazovala.

          Třeba u večeře, kdy pronesla větu ,představ si, že by tu s tebou seděl Austin'. Poté se do toho začal míchat i Noah a já myslela, že se půjdu oběsit.

,,ahoj holky" pozdravila jsem s úsměvem Loren a Dianu před školou. Měla jsem dobrou náladu a ani jsem nevěděla proč. Vždyť bylo pondělí!

Diana se na mě otočila, sjela mě znechuceným pohledem a odešla. Koukala jsem se na její záda, než jsem se posadila na lavičku vedle Loren.

,,co se jí stalo?" chvíli mlčela. Trochu mě to rozhodilo. Netušila jsem, co od toho čekat.

  ,,je pravda, že ses snažila svést Austina?" nevěřícně jsem se na ni podívala, ale když jsem zjistila, že si nedělá srandu, tak jsem se podívala zpátky před sebe.

         Byla pravda, že jsem ho chtěla políbit, ale neudělala jsem to. To já byla ta, co to ukončila, i když to měl být on. To on má přítelkyni!

         ,,Loren... To on se snažil svést mě, řekla bych. Sice jsem byla opilá a chtěla ho políbit, přiznávám, ale neudělala jsem to a on pak... Řekl ať to klidně udělám, ale já nemohla, protože má Dianu a vyhodila jsem ho z pokoje. Přísahám, že se nic nestalo" doufala jsem, že mi uvěří.

Moc důvěry ve mně nikdy nebylo, ale tohle pro mě bylo důležité. Vždyť to mohlo zničit naše kamarádství!

            Neskutečně jsem se na toho bastarda naštvala. To on tohle zavinil. Nebýt jeho, tak bych nic nemusela vysvětlovat. Lhal. Lhal Dianě. Lhal o mně!

           ,,dobře" přikývla a stoupla si. Překvapila mě, že mi hned uvěřila. Vždyť si to nemohla ani nechat projít hlavou!

,,dobře? Takže mi věříš? Děkuju!" nadšeně jsem ji objala, což mi hned oplatila. Tak takhle se chovají kamarádi? Bezhlavě si věří?

          ,,víš on Austin není úplně svatý" promluvila, když jsme mířily do třídy. Nechápavě jsem se na ni podívala, takže hned pokračovala.

         ,,tohle už udělal několikrát. Proto Diana ztratila mnoho kamarádek. Pak hrozně brečí, protože někde v hloubi duše ví, že za to může Austin, ale nikdy ho neopustí. Už jsou na sebe zvyklí a ona by se totálně zhroutila" na jednu stranu mi jí bylo líto, ale na tu druhou bych se s ním ihned rozešla. Ta holka je prostě chudák. 

          Celou první hodinu jsem přemýšlela nad tím jak říct Dianě, že za to nemůžu, ale na nic jsem nepřišla.

            Každý můj nápad by jistojistě skončil hádkou. Byla jsem z toho zklamaná.

            Diana vypadala jako holka, se kterou je sranda a dá se s ní bavit, až na ty pohledy, a já to takhle zkazila. Počkat. Já ne. To Austin!

          ,,cos ji sakra nakecal?!" vyjela jsem na Austina, když jsem ho uviděla před školou.

           Úplně jsem ztratila nervy, když jsem viděla ten jeho povrchní pohled, kterým se na mě podíval. Nedával mi jinou možnost, než si to s ním vyřídit. Tak moc mě vytočil!

,,jen pravdu, kotě. Nebo ne snad? Ty ses mě snad nesnažila políbit?" přišel až těsně ke mně, stejně jako tu noc, ale já odstoupila. Nemohla jsem to takhle nechat. Jen by se potvrdila jeho lež.

         ,,co se to sakra děje?" stoupl si mezi nás Jackson a já jen děkovala bohu, protože kdyby to neudělal, tak bych mu vrazila.

           Ten jeho nechutný pohled a to, jak se povrchně choval? Hnus. Za tu dobu, co jsem ho znala, se takhle nechoval.

Sice jsem ho znala jen pár dní, ale neřekla bych do něj, že by takhle lhal. A taky se nikdy nechoval tak zle a povrchně.

,,tvoje holka se mě pokusila svést" dvě lži najednou v jedné větě? Zkouší co vydržím? Celá jsem se oklepala. Tahle situace se mi nelíbila. Začala sis to sama, Nathali. Dokonči to.

  ,,nejsem jeho holka a nepokusila jsem se tě svést. Byla jsem opilá! A ty ses ani nebránil. Uvědomuješ si vůbec, že máš holku? Proč tak hnusně lžeš? Nic ti nedává důvod lhát a podvádět ji. Já nejsem první a ani poslední. Zamysli se nad sebou, jaké seš hovado. Je mi z tebe zle"

           Odfrkla jsem si, snažila jsem udělat ten nejznechucenější pohled, kterým jsem ho sjela a odešla.

          Radši jsem ani nečekala na odpověď. Tak trochu jsem se ho bála. Hněv v jeho očích by šel vidět na kilometry daleko.

          Řekla jsem mu jen to, co jsem chtěla a co mu měl říct někdo už hodně dávno. Možná by se potom tak nechoval.

Nikdy jsem neřekla svůj názor a ani jsem k tomu neměla možnost. Nevím, kde se ve mně vzala ta odvaha něco říct.

           Možná to bylo tím, že jsem konečně našla kamarády, kteří by se mě při nejhorším zastali. Měla jsem jistotu minimálně v Loren a Liv. To ony mi pomohly najít už dávno ztracené sebevědomí.

,,neříkej mi, že jsi další holka, která mu podlehla" dojel mě Jackson na skateboardu, ale hned z něj seskočil a vzal ho do ruky, aby šel stejně jako já.

           Trochu mě usvědčil v tom, že je člověk, který mi pomůže, když se trápím. Opustil své dva nejlepší kamarády jen aby šel za mnou. Hezké.

,,neměl bys na tom jezdit. Už takhle sis ublížil" ignorovala jsem jeho větu. Samozřejmě, že jsem mu nepodlehla. Ano, líbil se mi, dokud jsem nezjistila, že má holku. Nikdy bych s ním nemohla nic mít.

         ,,odpověz mi" vzal mě za paži a zastavil mě. Zamrazilo mě, když se mě dotkl. Co se to se mnou děje? Jeho pohled byl zoufalý. Tak chladného jsem ho ještě neviděla.

Řekla jsem mu vše, co se tu noc stalo. Sice Austin je více než přesvědčivý, ale doufala jsem, že mi uvěří stejně jako Loren.

           Nemohla jsem ho ztratit kvůli nedorozumění. Bylo mi hrozně z toho, že jsem jen dovolila, aby šel do našeho domu. Trochu jsem se za sebe styděla. Tohle jsem nebyla já.

S Jacksonem jsem zůstala až do večera. Dokázal mě přivést na jiné myšlenky a neměl mi to za zlé. Určitě věděl, čeho je Austin schopný.

           Cítila jsem se s ním dobře a bezpečně. Řekla bych mu kterékoliv tajemství, což jsem neudělala, ale on měl takový charakter. Byl důvěryhodný.

         ,,jaká pocta, že jsi nás přišel navštívit" ironicky jsem se usmála na tátu, když jsem ho uviděla sedět na sedačce.

          Štvalo mě, že je stále pryč, ale doteď mu to dával najevo jen Noah. Teď přišla řada na mě.

Nic mi na to neřekl a dál hleděl do novin. Protočila jsem očima a odešla do svého pokoje.

           Potřebovala jsem chvilku na to, abych si uspořádala myšlenky. Myšlenky ohledně toho debila Austina.

,,Nathali, nic ti neudělá. Buď v klidu" zašeptala jsem si sama pro sebe. Když jsem stála před školou. Kdyby mě někdo slyšel, tak by si musel myslet, že jsem blázen.

Nebudu lhát. Vážně jsem se bála, co Austin udělá. Vyjela jsem na něj a řekla to, co si učíte mysleli všichni. A taky jsem mu to řekla do očí. Bylo mi jedno, jestli si sáhne do svědomí. Zajímalo mě hlavně moje zdraví.