8.

441 20 1
                                    

         Možná, že by to fakt udělal, kdyby někdo nevyšel před dům. Rychle jsem udělala krok od Jacksona a otočila se na narušitele.

         Táta. Tváře mi hořely, jak mi to přišlo trapné. ,,tak... Se uvidíme zítra" nervózně se podrbal na zátylku, letmo mě políbil na tvář a odešel.

          Naštvaně jsem se otočila na tátu a zamračila se. Zkazil mi první polibek! Tak mě to vytočilo!

          ,,mohla bys ho někdy pozvat na večeři, Nathali" zavrtěla jsem hlavou a začala dávat pozor.

Nebyla jsem zvyklá na rodinné večeře. Vidět všechny pohromadě bylo něco... neobvyklého. Už jsem si zvykla jen na mamku a Noaha.

          ,,koho?" vůbec jsem je neposlouchala. Stále jsem myslela na to, že jsem se s Jacksonem malém políbila.

Přemýšlela jsem nad tím, jestli jsem to doopravdy chtěla. Měl být zrovna on první?

   ,,toho, co tě dnes dovedl domu. Je rozhodně lepší než ten kriminálník, o kterém mi říkala tvoje matka" pronesl táta.

        Byl až moc nadřazený. Mluvil s námi jako s někým z práce. Nesnášela jsem, jak byl někdy povrchní. Vše muselo být podle něj.

   ,,není to kriminálník, ale Tyler a nevidím důvod, proč bych sem měla Jacksona zvát" zvedla jsem se od stolu, odnesla svůj talíř do kuchyně a odešla do pokoje.

         Nechtěla jsem se s nimi bavit. S mámou a Noahem bych to ještě unesla, ale ten tátův přehnaný zájem? Tímhle chtěl dohnat ten čas, kdy s námi nebyl, nebo jak jsem to měla chápat?

Zalíbil ses mému tátovi. Tohle už je vážné. Poslala jsem zprávu Jacksonovi. Brala jsem to jako srandu a aspoň jsem našla zámiňku mu napsat.

           A zalíbil jsem se i jeho dceři? Přečetla jsem si jeho odpověď, než jsem šla spát. Ani jsem nezaznamenala, že jsem se začala usmívat.

         Ano, líbil se mi, sakra hodně, ale ať jsem na něj kdykoliv myslela, tak všechno končilo u Austina. I jedna myšlenka na něj mi zapříčinila husinu na rukou.

          Co myslíš? Odpověděla jsem mu, ale pak jsem si šla hned lehnout. Sice jsem měla tendenci se každou chvíli kouknout, jestli mi neodepsal, ale překonala jsem to. Chtěla jsem se nechat překvapit a zlepšit si ráno.

           ,,dobrý den" ozval se vedle mě Jackson, když jsem se loučila s tátou. Nezvykle mě odvezl do školy. Podivné. Trochu mě zarazilo Jacksonovo chování. On se umí chovat i slušně?

   ,,dobrý, dobrý. Ty jsi ten ze včera" celého si ho prohlédl, ale zamračil se. Ve tmě vypadal lépe, to jsem musela uznat i já.

           Jackson se na mě nervózně podíval, ale kývl na tátu. ,,starej se o mou dceru dobře" nastoupil do auta a bez rozloučení odjel. Typické.

   ,,myslím si, že jo, protože jsem neodolatelný. Promiň, že už jsem ti neodepsal. Ráno jsem nestíhal" nevinně  pokrčil rameny a usmál se na mě.

          Stále byl pozitivní a usmíval se. Obdivovala jsem to a taky mi to vždy zvedlo náladu.

           Sice měl pravdu, že je neodolatelný, ale nemohla jsem se mu jen tak poddat.

           Viděla jsem až moc filmů na téma, že si kluk začal s holkou jen kvůli sázce s kamarády a ji to pak zlomilo. Tomuhle jsem se chtěla vyhnout.

           ,,vy jste s Jacksonem tak roztomilí!" zatleskala Loren, když ke mně přišla. Protočila jsem nad tím očima, ale usmívala se. Věděla jsem to i bez ní. Liv ji na to jen kývla a začala se taky usmívat.

          Přály mi něco, co ani neexistovalo, ale byla jsem díky tomu šťastná. Třeba by se to konečně mohlo stát skutečností.

        ,,já už se těším na večer. Užijeme si to, děvčata" to doufám. Potřebovala jsem přijít na jiné myšlenky, než na Jacksona a Austina. Nechtěně, ale musela jsem.

           Sice jsem Austina začala 'nesnášet', ale stále mi vrtalo hlavou proč je takový.

Nějaký spínač to přece muselo mít. Nikdo nemůže být tak zlý a arogantní z ničeho nic. Musí mít určitě nějaký komplex.

           ,,nedobírej si mě. Já nemůžu za to, že mi jde matika" hraně jsem se urazila a zkusila vypadat vážně, ale začaly mi cukat koutky.

           ,,ty seš z jiné planety. Nikomu nejde matika!" vyšilovala Loren. ,,mně jo" přidala se ke mně Liv. Loren se na nás nevěřícně podívala.

            ,,vy jste se proti mně spiknuly" byla jako uražené dítě, což mě a Liv rozesmálo ještě víc.

          ,,jako vždy, sestřičko. Všichni jsou proti tobě" tuhle jízlivou poznámku si mohla nechat. A vůbec. Kde se tu zrovna tahle bestie vzala?

         Po tom, co mi Loren řekla, jsem nemohla Dianu ani vidět. A moje znechucenost se jen stupňovala, když k ní přišel Austin jako nějaký její ocas.

         Stále jsem nemohla přijít na to, proč jsou spolu, když on sám řekl, že je to jen ze zvyku.

          Chvíli se ty dvě hádaly, čemuž jsem já, Liv a Austin jen přihlíželi. Lepší je do toho nezasahovat. Nepostřehla jsem ani pointu jejich hádky.

          ,,miluju tě" pohladila Austina po tváři, když hádku vzdala, načež ji jen kývl a ona nám zmizela z dohledu.

          Držela jsem se, abych se nezačala smát. Vztah bez lásky. Bylo to očividné, ale Diana to asi neviděla. Měla jsem z ní srandu.

           ,,hej" chytl mě za paži Austin, když jsem chtěla s holkama odejít. I ony se zastavily, ale poslal je pryč.

          ,,co po mně chceš?" trhla jsem s rukou a snažila se mu vykroutit, ale nepustil mě.

        ,,řekla jsi někomu něco o tom, co jsem ti řekl tehdy v noci?" to jako vážně? Vážně si myslel, že bych to někomu řekla?

           ,,samozřejmě, že ne. Ale to, cos řekl mně, bys měl říct i Dianě. Ona asi neví, že už s ní jsi jen ze zvyku"

Využila jsem jeho překvapení, vytrhla se mu a odešla. Na tohle jsem rozhodně neměla náladu.

Notak Nathali. Dýchej. Už jsem i přestala počítat, kolikrát jsem se mu postavila. Začala jsem se v tom ztrácet.

Už tolikrát jsem mu řekla pravdu do očí, že už jsem si to ani nepamatovala. Ale necítila jsem se dobře. Spíš hůř. Jsem hrozný člověk.

           ,,co chtěl?" vychrlily na mě holky, když jsem za nimi přišla. Jen jsem nad tím mávla rukou a postavila se, když přišel učitel.

          Ani jsem jim to říct nemohla. Tohle byla věc Austina a Diany a neměla jsem to vědět ani já.

            Holky se mě snažily rozmluvit o tom, co se dělo s Austinem, ale neřekla jsem jim ani slovo. Austin by mi měl být vděčný!

Měl by mi i líbat nohy. I když jsem na něj byla zlá, tak jsem nikomu nic neřekla.

          ,,je to kočka, ale taky umí vystrčit drápky. Ona se nezdá" slyšela jsem Austina, když jsem šla s holkama na oběd. Konečně pátek.

          Tyler do něj drknul a všichni tři se na nás podívali. S Jacksonem jsme si vyměnili úsměv, ale to bylo všechno. Až na vražedný pohled Austina.

Nový začátek✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat