He is Me // DOKONČENO //

9.

"Nedokážu si představit jak vypadá v lidský podobě." "To asi nikdo. Určitě musí mít svaly." "No fuj o čem to tu přemýšlíš. Snow to není úplně ideální vlkodlak se kterým si něco začínat."

"Mate" Co to bylo? Nebudem si nic namlouvat trochu jsem se lekla. Normálně bych se rozhlédla, ale teď jsem neměla jistotu, co by ten vlk naproti mně udělal. Utekl by? Zůstal by sedět? Nebo by zaútočil? Za žádnou cenu jsem to nechtěla pokoušet.

Byl to nádherný hlas. Jako líbezná písnička pro moje uši. Lákal mě k sobě ale já nevěděla kam. Jasně, že to byl on. Kdo jiný. Jsme tu sami.

"Běž domů. Zítra si tě ve škole najdu." A zase ten hlas, ale teď už jsem znala majitele. Byl drsný jako když se ráno vzbudíte, a přesto tak sladký a jemný. Možná to byla výhružná slova, ale nic hrozivého v nich nebylo.

Najednou mi to docvaklo. Sakra, sakra, sakra byl to mladej alfa. "Tleskám Snow. Zase budu mít problém a to jen kvůli tobě." "Jako nechci nic říkat, ale ty jsi vybuchla."

Vstal, ani se neohlédl a běžel zpátky do lesa. Mohla jsem za ním vyrazit. Mohla jsem ho chytit ale neudělala jsem to. Co bych s nim pak jako dělala? "Svázala a odnesla domu." "A pak?" "No. Budem ho vydírat."

Místo toho jsem se rozhodla, udělat to stejný akorát, že nepoběžím zpátky do lesa ale domu. Pokud se to domov mohlo / dalo nazývat.

---
Tak už máme za sebou 10 kapitol. Díky moc za 650 přečtení. Rozhodně protože budou prázdniny tak bych mohla vydávat kapitolu i v pátek. Neslibuju že bude vždy, ale můžu se o to pokusit.