Ten už stejně zdrhnul a zabíjí nějaký samotáře který jsou na našem území. Ale pak s ním promluvim." "Díky" a zmizela jsem. To jsem to možná trošku přepískla.
pov. Lea
"Kdes byla mladá dámo?" křičela na mě máma. "Na ranní vycházce." Zavřela pusu jako by spolka vzduch spolu se slovy a poučkami, které mi chtěla říct. "Snídaně je na stole." Vzala jsem si rohlík se salámem a běžela nahoru.
"Snow?" "Ano?" "Musíme vyřešit 2 věci" "Poslouchám" "Nějak vyřešit Dylana. Buď ho zabít nebo zavraždit." "Leo to bys přece neudělala." "Třeba. Nevim. A musíme nás přidat ke smečce." "A proč?" "Protože žijeme v podstatě na jejich území, takže musíme." Rozhodila jsem rukama. "Ikdyž se mi do toho vůbec nechce. Nebo můžeme utéct už teď." "Leo! Já nikam utíkat nebudu! Už nikdy, rozumíš?" "To mi bylo jasné." "Tak proč takovou kokotinu vůbec navrhuješ?" "Za pokus to stálo." "Bože Leo." "Snow, možná ses s Blackem a Dylanem skámošila, ale já ne. Já tu jejich hru hrát nebudu." "Tak proč se chceš přidat ke smečce?" "Protože mi nic jiného nezbývá." "Mhm ta stará Lea by něco vymyslela. Ale tobě to je jedno." "Stará Lea byla dítě, já už trochu přemýšlm." "Aha že jsem si toho ještě nevšimla." "Snow!" Už jsem se naštvala. "Už jsem sticha." "A musíme Dylana přesvědčit že ne. Že my jeho nepotřebujem a on nás taky ne. Takže ať si najde někoho jinýho." "Ale já ho chci."
---
Někdo si možná všiml někdo možná ne. Zkrátka smazala se mi asi čtvrtka knížky, takže momentálně vůbec netuším jak budou vycházet kapitoly. Sice už mám staženou aplikaci, but 🤷🏻♀️. Budu se opravdu hodně snažit aby byla minimálně 1 týdně, ale nechci nic slibovat. Nejsem člověk co dobře píše když musí. Ikdyž je lepší, že se to posralo když jsou zavřený školy. Držte mi palce. Mám vás moc ráda.
ČTEŠ
He is Me // DOKONČENO //
WerewolfNové mĕsto, noví lidé, nová šance, možná pro někoho, ne pro Leu. Její život je už moc zkažený na to, aby se dal slepit dohromady. Dylan, budoucí alfa Craigovy smečky. Výbušný, zabijácký, agresivní, nevyvážený a přesto jako by se v ní viděl. Přesto...
