He is Me // DOKONČENO //

23.

Tayler si vzdechl a taky se přeměnil. Sam byl jako malý děcko a přesto jedinej na koho jsem se mohl spolehnout.

Pov Black
No rozhodně teď se mi to vůbec nelíbilo, začal jsem se s ním prát. Ale co to je za boj, když vy znáte každý útočníkův pohyb a on váš? Trénujeme skoro jen spolu. V úterý a v pátek trénuju ješte s matkou, ale ty věci Tayler vždycky rychle pochytí, je hodně bystrej. Lekci však dostat musel. Měli jsme pravidlo, že žádný zranění čehož jsem se taky držel, ale nejradši bych mu zakroutil krkem.
Někdo si vedle nás odkašlal. Tayler se zastavil, ale já ne a povalil ho. Až pak jsem spatřil otce. "Dylane" Slezl jsem z něho, ale přesto jsem na něj vrčel. "Copak zase udělal?" Přeměnili jsme se.

Pov Dylan
"Má d" Ale to už jsem mu držel pusu. "Copak máš Dylane? Snad ne drogy." Vyzvídavě na mě koukal. "Nic, nic všechno v pohodě." Tayler začal jednim okem mrkat. Nejdřív nechápal, ale pak se rozesmál. Ani jsem to nezaregistroval. S úsměvem se vydal dovnitř.
Pustil jsem mu ruku z úst. "Ty kreténe." "Ty posero" "Já ti dám ty posero." Přeměnili jsme se a běželi se smíchem do lesa.

Pov. Lea
Když se máma vrátila, uvařila radši tak abych si to mohla sníst nahoře. Sophie mi pomohla uklidit ten bordel co jsem udělala.
"Pořád ještě to nechápu. Proč ho nepřijmeš?" přemýšlela jsem. Nechtěla jsem na to odpovídat. "Potřebuješ někoho kdo ti ukáže světlo. Proč mu nedáš šanci? Navíc on tě potřebuje" Byla čím dál tím tiší. "Proč jako? Může mít jakoukoliv holku která se mu zlíbí. A je budoucí alfa. Vždyť ho ani neznáš." "Já ne ale Tayler." "Nevěř všemu co vidíš na internetu ani všem lidem co potkáš."

"Půjdem spát ne, je pozdě?" "Jo tak jo. Počkat od kdy se mě vůbec ptáš?" "Neptám byla to jen taková řečnická otázka." "No to určitě." Zhasla jsem a šla si lehnout. "Fajn tak dobrou" "Dobrou Snow." Usla a já po chvíli taky. Někdy v polovině noci se Snow probudila a chtěla ven. Já spala a neměla chuť o tom diskutovat takže jsem jí to povolila.

Pov. Snow
Přeměnila jsem se pomalu seběhla schody a uháněla do lesa. Nečekaný zával energie. Nevím odkud přišel ale byl tu a byla by škoda ho nevyužít. Běhala jsem tak dlouho dokud jsem se úplně bez dechu nezastavila u jezírka. Můj odraz ve vodě byl jako vždy čistý ale kupodivu majestátnější než minule. Když v tom jsem uslyšela zašustění.

---
Dneska je kapitola celkem brzo. Jak se těšíte do školy? A jak se vám líbila minulá kapitola/ můžu to dělat častěji?