He is Me // DOKONČENO //

20.

Utéct je jediná moje možnost. Jediná možnost jak nás všechny ochránit.

Někdo bouchl dveřmi a mě to vzbudilo. Oči jsem nechala zavřené a nadechla se. Ta vůně mi připomínala les, svobodu. Můj polštář se zvedal a zase klesal.
Počkat co to sakra? Snow se šibalsky usmívala. V tom mi to došlo. "Snow řekni mi, že mu neležim na rameni." Žádná reakce. "Snow?" "Nic neříkám." "Takže jo." Zuřila jsem. "Jak se to stalo? Jak se sem sakra dostal? Snow?" "To nepomohl ten sen co jsem ti poslala? Vždyť to bylo tak idylické." "Snow život neni idylickej. Možná v tvojí hlavičce, ale ne v reálu."

Po tomto rozhovoru jsem vylétla z postele a vrhla se do další hádky. "Dylane co tady děláš?" "Co by? Zdrhla jsi tak jsem běžel za tebou." Kdyby pohledy mohli zabíjet už by byl mrtvej. "Hm hádej proč jsem asi utekla, máš 3 pokusy." Pobaveně si sedl jako kdyby se mi vysmíval. Ten hajzl.
"Tak to je jasný, nemohla jsi uvěřit, že by tak krásný, sexy a vysoce postavený člověk mohl být tvůj druh. "Dostala jsem výtlem. To už se prostě nedalo.
Ten egoista. Koukal trochu překvapeně.

"Sniž si trochu ego. Budoucí alfa vrrrr." Pohodila jsem rukou jako kdyby to byla packa od kočky. (Víte co myslim ne?) Pořád se ještě usmíval. Tak a tady končila sranda.

Začal vrčet. Proč taky ne, že?Přidala jsem se. No a tak tu stojí 2 vrčící lidé. Kdyby nás teď někdo viděl myslel by si, že jsme úplní psychopati. Oči se mu pomalu začali červenat. Mně taky. To se děje jen Alfům a vlkům kteří se jejich síle můžou rovnat. Moc jich není, ale zhruba 100 na světě jo. Většinou bastardské linie (když alfa a jiný vlkodlak než luna mají spolu děti/ nečistá krev) Vždy mě dožíralo, že neznám svojí historii. Táta to vždy zamluvil slovy, že na historii nezáleží.
Jeho oči byli fialové natožto moje zářili. To ho vyděsilo. Přestal vrčet a já ubrala. Vzdával se. Ten slaboch.

Mhm možná jsem to trochu nadhodnotila. Vstal, byl asi o půl hlavy větší a rozvrčel se jako divej. Moje oči byli přesně nasměrované do jeho. Mohla jsem se v nich ztratit. Měla jsem sto chutí přestat, podlehnout mu, ale to jsem nesměla dovolit. Předháněli jsme se v tom kdo bude hlasitější. Najednou do pokoje vtrhla Sophie a ještě nějaký jiný kluk.

Myslim, že to byl Tayler ale nebyla jsem si jistá. Oba nás to zaskočilo. Byli jsme tak soustředění na sebe, že jsme zapomněli na otevírající dveře, které mě vzbudili. Oba se na nás dívali. Sophie s vykulenejma očima zato Tayler jako by se pobavenim usmál.

"Dylane?" Zavrčel na odpověď. "Dylane alfa něco chce." Mezi zuby se mu ozvalo "My dva si to ještě vyřídíme" Přitom ukázal na mě a pak na sebe. Naposledy zavrčel, naposledy se na mě podíval sice vražednym, ale přesto milym pohledem a vyšel ze dveří. Tayler ho následoval, který zavřel dveře.

---

Dneska ultra dlouhé, protože se mi chtělo. Jinak mám 501 slov. So hope you like it.