He is Me // DOKONČENO //

12.

Máš mě ještě ráda?" "Vždycky budu" "Tak dobrou noc." "Sladké sny Snow." A potom už jsem upadla do bezesného spánku.

V 6 mi zvonil budík. Pro někoho komu začíná škola v 8 to může být kruté, ale má to jisté výhody vstávat o hodinu dříve. Vyskočila jsem z postele a šla se připravit. Upřímně neměla jsem na to vůbec chuť. Ale tak co mi zbývalo.

Tatínek by chtěl, abych žila normálně, abych byla šťastná, abych se dívala dopředu. Ale můžu? Když mám problém s mladým alfou hned první den a to jsem ještě ani nebyla ve škole. Máma nepochopí, že chci pryč. Takže to bude na mě. Jakmile budu mít jistotu, že se Sophie dobře zažila. Uteču. Sama.

Oblékla jsem si tryčko s dlouhýma rukávama, džíny a černý adidasky. Zašla jsem za sestrou "Dobré ráno" zazpívala dobře naladěná Sophie. Musela jsem se pousmát. Měla na sobě její nejoblíbenější šaty. Že mě to vůbec překvapovalo. "Dovnitř dělej." Rychlá změna nálady. Zapráskla a zavřela zamnou na zámek. "Sedni na postel!" "Tyvago to mě chce snad znásilnit nebo co?" "Snow brzdi broučku." "Jo jo kapitáne." Sophie mi vyhrnula rukáv u levý ruky. Jizvy. A další jizvy. Vlkodlaci se hojí rychlejc.

"Leonie co to se sebou děláš? Víš jakej o tebe mám sakra strach, když mi napíšeš, že jdeš pryč a na jak dlouho nenapíšeš? Víš jakej mám strach, že zase na měsíc zmizíš, ale tentokrát to nebude na měsíc, ale třeba na dva nebo na rok? Víš jakej mám strach, že se někde zhroutíš, když po tobě musím uklízet tvojí zakrvácenou koupelnu?" seřvala mě. Zase. "Sophie ty nevíš jaký to je. Prostě zapnu tunelovou vizy a nejde to jinak." "Leonie vždy to jde jinak." "Holky snídaně" ozvalo se ze zdola. Koukla na mě a pak ke dveřím. Vztala jsem a otevřela. "Sophie je toho tolik co nevíš." Odešla jsem, ona mě po chvíli následovala.

---

Tak jak trávíte prázdniny?