F*CK

30.Chapter - Svatba

**Trošku jsem přeskočila :D**

LUCY

Je červenec, můj nejoblíbenější měsíc. Miluji ho nejvíc asi, protože je teplo, a když jsem chodila do školy, tak byly prázdniny.

Znovu pracuji v Turner design. Nemám výšku, ale nikomu to tam nevadilo. Žiji společně s Danielem a jsem nejšťastnější, ale dneska je den, který mi změní život, nebo jenom občanku a příjmení. Ano dneska je moje svatba.

8.července se Lucy Flores ve svých pětadvaceti letech vdává za stejně starého Daniela Parkra.

Je pět minut před zazvoněním mého budíku. Už jsme v hotelu, protože svatbu nemám v New Yorku, ale ve Francii. Vždy jsem ji tam chtěla a Daniel nebyl proti. Když jsem cestovala po světě, tak jsem tam našla úplně dokonalý zámek, ve kterém mám teď svatbu. Jsem natěšená jako malé dítě na Vánoce.

Dneska máme každý svůj pokoj, protože do mého se za hodinu nažene Emily, Am a Clara a upraví mě na krásnou nevěstu.

***

Po sprše jsem si na sebe vzala jen spodní prádlo a župan. Stejně se za chvíli budu převlékat. Je osm a holky by tu už měli být. Najednou někdo zaklepal na dveře.

„Ahoj, kde jsou?“ zeptala jsem se Am, která jediná stála za dveřmi.

„Ještě museli pro něco do obchodu, mám tě začít malovat a Clara tě pak učeše“ mrkla na mě a už se cpala do mého pokoje.

Am umí na obličeji vykouzlit úplné umělecké dílo, takže mě maluje ona. A ještě to mám zadarmo. A Clara mě češe, protože ona umí úplně všechno. Stačí, aby se koukla na návod, a účes zvládne hned. Byla by skvělá kadeřnice, ale její rodiče ji nutí pracovat jinde. Teda úplně nepracuje, ale…..

DANIEL

V deset hodin mi zazvonil budík. Nejsem zvyklý takhle brzy vstávat. Do práce chodím až na dvanáctou, takže nepotřebuji brzy ráno vstávat. Ano deset je pro mě brzy.

Nikdy jsem nevěřil, že tento den příjde. Nevěřil jsem, že bych mohl někdy potkat někoho, koho budu milovat, a kdo bude milovat mě.

FLASHBACK

„Chutnalo ti?“ zeptal jsem se ji potom, co číšník odnesl prázdné talíře z našeho stolu.

„Jop, ale proč jsme tu?“ zeptala se mě.

„Nemůžu tě jen tak někdy vytáhnout ven?“

„To někdy není zase tak často“ vyplázla na mě jazyk. Je to můj blázínek.

***

Přišli jsme domů a já se jí vrhnul na rty. Miluji její rty. Miluji ji celou. Došli jsme do ložnice a já ji položil do postele. Začala mě dravěji líbat a já ji to oplácel. Sundal jsem jí její modré šaty, které jí sahaly do půli stehen. V těch šatech vypadala dokonale, ale bez nich ještě líp. Ona mi začala sundávat tričko a pak rovnou i kalhoty s boxerkama. Já ji sundal spodní prádlo a hned do ní vnikl. Byl jsem nadržený.

Našimi vzdechy jsme zaplnili celou místnost. Bylo neuvěřitelné, co se mnou ta holka dokázala.

Když jsme se oba udělali a vydýchali se, našel jsem své kalhoty a vytáhl z nich to nejdůležitější. Malou krabičku.

Klekl jsem si před ni, ona si stoupla z postele a hleděla na mě s očekáváním v očích. „Lucy Flores, vezmeš si mě?“ řekl jsem a otevřel krabičku, kde byl zlatý prstýnek s malým kamínkem uprostřed. V jejích očích jsem najednou uviděl slzy, ale také jiskřičky radosti.