F*CK

25.Chapter - O měsíc později

MATT

'Uživatel Lucy Flores poslal fotku' ukazoval můj mobil. Hned jsem to rozklikl a uviděl vysmátou Lucy s nějakým klukem. Kdo je to?

'Kdo je to?' zeptal jsem se, protože to bylo jediný, co mě zajímalo.

Už měsíc si s Lucy píšu a je to úžasný pocit. Ode mě jsou v tom city, ale od ní ne. Je vidět, že si se mnou píše jen, protože jsem jí dal pár peněz. Ano pár, pro mě je to jako nic. Na účtě mám spoustu peněz. Rodiče jsou v tomhle úžasní. Když jsou dlouho na služební cestě, tak mi posílají hodně peněz, aby mi vynahradili to, že nejsou se mnou. Teď už to tolik nedělají, ale dříve ano.

Už tak dlouho jsem žádnou neměl, ale já na to ani nemám náladu. Vždycky čekám, až mi pošle fotky, abych se na ně podíval, nebo jen čekám, až mi napíše. Vždy dokáže na mé tváři vykouzlit úsměv. Dokáže to jedině ona a dokáže to i v ten moment, kdy nemám na nic náladu.

'Patrick. Chodíme spolu' přišlo mi a ve mně se v tu ránu něco zlomilo.

'Jak dlouho?'

'Ode dneška. Chtěla jsem, abys byl první, kdo se to dozví.' Ty seš ale milá, že to napíšeš zrovna mě!

'Aha a kde ste se poznali?'

'V letadle, když jsem odlétala z NY, od té doby cestujeme spolu' na to už jsem neodpověděl. Neměl jsem sílu odpovědět. Musím něco změnit.

„Mami“ vylítl jsem z pokoje.

„No?“

„Máš číslo na Claru?“ zeptal jsem se jí.

„Co?“ koukala na mě dost udiveně. Ani se jí nedivím. Ještě před týdnem bych to do sebe taky neřekl. Vlastně ještě před pár minutami bych něco takového z pusy nevypustil. Claru jsem neměl nikdy rád, ale neměl jsem žádný důvod. Chovali jsme se k sobě oba dva hrozně, nejspíš to bylo kvůli tomu, že nás rodiče chtěli spárovat.

„Budu s ní chodit“ řekl jsem odhodlaně, i když jsem si tím nebyl vůbec jist. Teda byl, ale nevěděl jsem, jak k tomu přemluvím i ji. Já teď měl důvod to udělat.

„Vážně? To je skvělé, hned to číslo najdu“ usmála se na mě a běžela si nejspíš pro mobil.

Dala mi číslo a já ho hned vytočil. Nač čekat?

„Ahoj, vím, že mě nemáš ráda, ale co zkusit to naše nepřátelství zmírnit?“ zeptal jsem se do telefonu.

„Ahoj, já nevím, se mi nechce“ odfrkla si do telefonu.

„Však víš, že nás do toho rodiče budou tlačit až do smrti, tak proč to nezkusit už teď, místo smrtelné postele?“

Uchechtla se „No jak myslíš, tak v parku?“

„Jo“ a zavěsil jsem a chystal se na odchod.

AM

Nechápu to, že se mi za celý měsíc neozvala. Emily je z toho na prášky, je jako tělo bez duše. Nic nechce, jen aby se Lucy vrátila, ale obávám se, že to nemá v plánu. Jak znám Lucy, tak si někde užívá a je minimálně spokojená. Řekla bych, že je i šťastná, když teď odsud vypadla.

DANIEL

Ještě před měsícem bych to nikdy nepřiznal, ale Lucy je dívka, kterou chci, dívka, kterou potřebuji. A hlavně důvod mého úsměvu.

Chybí mi tak strašně moc. Dal bych všechno za to mít ji u sebe v objetí. Dal bych všechno za vrácení času na den, kdy mi řekla, že chce být něco víc. Neutekl bych, ale políbil bych ji.  Udělal bych tuhle jedinou věc jinak. Chci ji mít u sebe, chci ji políbit, chci, aby byla jenom moje.

Říká se, že člověk nemá ničeho litovat, protože v době, kdy to udělal, to tak chtěl, ale u mě je to jinak. Já neviděl jinou možnost. Já jsem ji chtěl políbit, ale byl jsem jen zbabělec. Já lituji chvíle, kdy jsem utekl.

EMILY

Nechápu, že se Lucy nikomu neozvala. Nechápu, jak jsem mohla být tak blbá a nechat ji odjet. Nechat ji odjet bez rozloučení. Mám pocit, jako bych za její odjezd mohla já. S mamkou se od té doby nebavím vůbec a s Mattem jsem taky zrušila kontakt. Toby ještě pořád chodí s tou Rebeccou a já jim to přeji, jen bych teď potřebovala jeho oporu. Alespoň na chvíli bych chtěla být s ním venku a blbnout jako za starých časů, ale dokud bude s Rebeccou, tak já nemám šanci. Vždycky budu jen druhá možnost.

_________________________________________________________

Hi guys :33

Další část :))

Snad se líbí :33

Názor na Claru a Matta?

Názor na Emily? Am? Daniela? :OO

Budu ráda za každou hvězdičku a koment :))

+

Písnička je neobvyklého výběru (pro mě), protože 1D neposlouchám :D ale k téhle části se mi líbila :))