F*CK

4.Chapter - Tajemství

Zatáhnu ho hned do první kabinky a stáhnu mu kalhoty s boxerkama ke kotníkům. On mě tepláky I kalhotky a hned ho do mě vsune.
„Mimochodem jsem Nicolas“ usměje se a tvrdě přirazí. 
„Lucy“ zasténám.
EMILY
Zašla jsem na záchod a zavřela se v kabince. Byl to ten Matt, nebo jen někdo naprosto cizí? Potřebovala jsem od ní na chvíli zmizet. Ne, že by mi vadila její přítomnost, to vůbec, právě naopak, jsem ráda, že mě vytáhla z domu. Vždycky mě potěší, když jsem naštvaná, nebo smutná. Mám ji moc ráda. Moje jediná sestra, která mě chrání. Je ale jedna věc, kterou na ní přímo nesnáším a to, že je děvka. Ona ví, že to nemám ráda a holt buď je s tím smířená nebo ne. Ale žere mě Matt. Jen doufám, že toho Matta neznám. Najednou uslyším něčí vzdechy. Bože to si to nemohli nechat na doma? Nesnáším tyhle lidi. Spláchnu a vylezu z kabinky. Umyju si ruce a jdu k našemu stolu.
LUCY
Po úžasném orgasmu rychle vylezu z kabinky a jdu si sednout zpátky na místo, protože mi je jasný, že nás, spíše mě, slyšela a já nechci, aby si myslela, že jsem to byla já. Když už v klidu sedím, upravím si alespoň trochu vlasy, schovám ubrousek do kapsy a začnu se ovívat nějakým letáčkem, co najdu na stole.
„Byla jsi tam nějak dlouho nemyslíš?“ zeptala jsem se jí, když přišla, ona jakoby mě tu nečekala se úplně lekla.
„Promiň, nevěděla jsem, že tu budeš.....myslela jsem.....no to je jednou“ zadrhávala se. Jasně, že si myslela, že to já někoho ojíždím na těch záchodcích, však taky měla pravdu.
„Půjdem?“ vytrhla mě z myšlenek, řekla to zároveň, když přišel ten kluk, kterého jsem nechala na záchodech nadrženého a naštvaného. Musí být naštvaný, když jsem odešla dřív, než se stihl udělat.
„Jop“ přikývla jsem a zvedli jsme se ze židlí. Já prošla úplně nenápadně co nejblíž toho kluka a pak už jsme byli venku.
„Jsi v pohodě? Vypadáš trochu mimo“ usmála jsem se na ni.
„Jo jsem, jenom asi potřebuju spánek“ falešně se usmála a zrychlila tempo.
„Hej“ chytila jsem ji za ruku a tím ji zastavila.
„Co se děje?“
„vážně nic“ pokroutila hlavou.
Nechala jsem to na chvíli být. Je něco, co mi neřekla a asi ani neřekne a vím, kde to najdu. V tom jejím posraným deníku. Nechci si ho číst, ale ona je ještě víc mimo, než před tím a já nevím, čím to je. Nemám ráda, když ji vidím smutnou. Její deník si ale půjčím až v pondělí, kdy bude ve škole, mamka v práci a já mám na desátou. Taková výhoda, když ještě chodí na střední.
Došli jsme zpátky do bytu a ona se odebrala do svého pokoje, já jsem zamířila do kuchyně pro nějaké jídlo, když se mi rozezněl telefon.
„Čáu“ křikla jsem do něj.
„Ahoj, tak co se včera stalo?“ zeptala se a já jí vše povyprávěla.
Pak jsme se bavili asi další hodinu o úplných blbostech, ale to je normální ne?
Bylo půl dvanáctý, když jsme ukončili hovor a já se rozhodla uvařit oběd, protože mamka se asi někam vypařila, když jsme byly venku.
Udělala jsem jednoduchý kuřecí salát a do bytu zakřičela „OBĚD!“ 
Dolů se však došourala, a to doslova, jen Emily.

____________________________________________________________

Hi guys :33 Užíváte si víkend? :D a pak budou zasloužené prázdniny :33

Díl je kratší :DD a musí být....to ale až v dalším díle :))

Co si myslíte, že se děje s Emily?

Názor na Nicolase? Bude v příběhu hrát nějakou větší roli?

Názor na celou část? :))

Budu ráda, když vyjádříte názor na zatím celou story :)) Ať už negativní, nebo pozitivní názor :)) Budu ráda za každý :))

A ÚplněMegaDokonalá písnička :DD okey takových já mám hodně, ale tahle se mi k dílu hodí :DD