Blade [POZASTAVENO]

Tři.

,,Baylee!'' slyšela jsem, jak někdo křičí v dálce mé jméno a já se ihned otočila. ,,Baylee.'' zopakoval a skočil kolem mého krku. ,,Tak rád tě vidím.'' zašeptal mi do ucha.

Nemohla jsem si pomoct a zamotala jsem ruce kolem jeho pasu a hlavu zabořila do ramene.

,,Já tebe taky Parkere.'' odtáhla jsem se od něj a šťastně se na něj usmála. Vypadal unavený, ale šťastný.

,,Kde si byla? Nikdo o tobě neslyšel 2 týdny. I ředitel už se ptal. Jsi v pořádku?'' položil si ruce na má ramena a třásl se mnou.

,,Petere, klid.'' položila jsem mu dlaň na tvař. ,,Promiň, že jsem se neozvala.'' tak trochu jsem byla uzavřená v kleci jako myš. ,,Jsem v pořádku. Musela jsem narychlo odjet z města, ale teď je vše vyřešeno, tak klid. Ano?'' hladila jsem ho palcem po tváři. Až po chvíli jsem si uvědomila co dělám a rychle ruku dala dolů.

,,B!'' objevil se za ním Ned. ,,Ráno!'' dostal ze sebe rychle.

,,Dobré.'' usmála jsem se na něj a zavřela mojí školní skříňku. ,,Kde je MJ?''

,,Psala mi, že jde k doktorovi a přijde až na 3. hodinu.'' odpověděl mi Ned. ,,Kde si byla? Báli jsme se o tebe. Z ničeho nic si zmizela. Jako duch.''

,,Ale teď jsem zpátky. A mám dobrou zprávu, táta se rozhodl, že se přestěhujeme blíž k vám. '' zalhala jsem a obmotala ruku kolem jeho ramen. Nemám tátu, ani mámu. Ale radši jsem jim řekla, že mám alespoň otce, který musí jezdit na pracovní cesty.

,,To je skvělý!'' zasmál se Peter.

,,Je, akorát táta zase odletěl, takže je všechno na mě. Najít byt a všechno zařídit.'' To je pravda. Musím si najít vlastní byt a upřímně už se nemůžu dočkat. Myslím, že tak za 2 týdny bych mohla být už plně zabydlená. Všechno zvládám rychle, když chci.

,,To je dost zodpovědnosti na teenagera. Máš na to peníze?'' podíval se na mě Ned.

,,Mám jeho kartu.'' Další lež. Mám svojí kartu. Vedu si jí od doby, co jsem začala pracovat. Překvapivě, když jste dobrý zloděj, máte hodně peněz...Kdo by to byl řekl?

,,No, každopádně, kdybys chtěla, tak ti můžeme pomoct. Jsem si jist, že i tetička May ti ráda pomůže. Každý den se mě na tebe ptala, taky jí chybíš. Chyběla si nám všem.'' podrbal se na hlavě Peter, zasmál se a jemně mu zčervenaly tváře.

,,Díky za nabídku.'' oplatila jsem mu úsměv, než nás přerušil zvonek. ,,Musím na hodinu. Mějte se.'' odešla jsem od nich a namířila si to na hodinu španělštiny, která mi teď přijde zbytečná.

Řekněme, že několik experimentů bylo úspěšných. Jeden z nich se mi dost líbí. Když na mě někdo mluví jakýmkoliv cizím jazykem, vše jim rozumím a umím jim i odpovědět. Ale nevysvětlíte učitelce, že už nepotřebujete, aby vás učila.

x x x

,,Baylee. Zase ses k nám přidala. Čemu vděčíme tvé vzácné společnosti. " posadila se k jídelnímu stolu MJ, kde už jsem seděla s Peterem a Nedem.

,,Vtipná, jako vždy. Jednou odjedu mimo město a všichni se z toho můžou zbláznit, ale to, že Peter mizí každý den bez důvodu nikdo neřeší." Podívala jsem se na Petera, který zezelenal.

,,Slyšeli jste o té krádeži v bance? Na kamerách nic a žádný svědci. Zmizelo několik milionů dolarů. " změnil rychle téma Ned.

To je dobře, že nikdo nic neviděl, byl to můj poslední test a díky tomu jsem mohla opustit mojí klec na dva roky a najít si vlastní byt. Byl to jako poslední úkol, že jsem připravená. A ani jsem tam nebyla pro peníze, ale pro zbraň, v trezoru, ale řekla jsem si, že peníze se mi budou hodit, navíc to máme povoleno. Máme povoleno si sem tam vzít nějaké peníze.