Blade [POZASTAVENO]

Dvacet tři.

Fuck.

Snažila jsem se otevřít oči, ale každý pokus bolel. Snažila jsem se zvednout ruce, ale něco mi v tom zakazovalo. Pravděpodobně pouta, skvělý.

Black. Otevři kurva oči.

Začala jsem se soustředit na to, abych otevřela oči.

Yes!

Hodně světla. Hodně. Až příliš.

Moje oči rovnou spadly na moje tělo. Ruce svázané železnými pouty k posteli. 

Můj oblek? Kde je kurva můj oblek? Kde je moje maska?

What the actual fuck?

Měla jsem na sobě nějaké odporné kraťasy a tričko. Ew. Ale kraťasy překvapivě zakrývali moje tetování.

Moje tělo. Všechny moje modřiny, jizvy a rány byly vidět. Všechno se odkrylo. Snažila jsem je zase zakrýt, ale nešlo to. Nemohla jsem se dostatečně soustředit a neměla jsem dost energie na to, abych je znovu zakryla. Možná, protože mi v těle tekly nějaké látky, které tomu bránily. 

Zvedla jsem hlavu a rozhlédla se po pokoji. Utíkající sestřička z pokoje. Vše bylo bílé. Místo stěn byly zrcadla. Jednostranné, pravděpodobně. Abych já neviděla ven, ale lidé na druhé straně viděli dovnitř. I když momentálně nedokážu zamaskovat ani debilní rány, nejsem slepá. Dokážu vidět skrz zrcadlo.

Zavírali se mi oči, ale já jim nedovolila se znova zavřít. Cukla jsem rukama, abych zjistila jak moc jsou ta pouta pevná.

Dost...

Dveře se znova otevřeli a v nich se objevil Iron Man. Teda spíš Tony Stark. Byl bez svého obleku.

,,Měla si být mimo minimálně 3 dny. A probudila ses po 11 hodinách. Jak?'' mačkal nějaká tlačítka na nějakém přístroji, ale nešlo se mi tak dobře soustředit, abych věděla co dělá.

,,Rychlý metabolismus.'' měla jsem chraplavý hlas. Musela jsem si trošku odkašlat. Nemyslím si, že to pomohlo..

,,Měla bys spát.''

,,Neměla bych tady být.'' odfrkla jsem si. ,,Kde vlastně jsem?'' zamračila jsem se a snažila si alespoň sednout, ale i to bylo těžké.

,,Avengers Manor.'' posadil se na nějakou židličku, po které se posunul blíže ke mě. Hlasitě jsem polkla a snažila se natáhnout pro kelímek s vodou, ale pouta mě zastavila. Protočila jsem očima a zabořila se do postele.

,,Co se mnou hodláte udělat? Nic vám neřeknu, to snad víte. '' lámal se mi hlas.

,,Mě možná ne, ale-''

,,Ale myslíte si, že něco řeknu Parkerovi. Klukovi, který mi řekl, že není možný, aby mě někdo miloval?'' Stark se zvedl a otevřel dveře.

,,Ne jemu. Ale jí.'' odešel z místnosti Tony Stark a vešla Black Widow. Natasha Romanoff. Musela jsem se zasmát.

Zavřela za ním dveře. Začala chodit po místnosti s nožem v ruce.

Je pravda, že jí mám ráda. Vždycky mi připadala jako strašná badass. 

,,Proč zrovna vy?'' bylo těžké pořádně dýchat a mluvit. Takže jsem nezněla úplně, tak jak jsem chtěla. 

,,Máš hodně modřin a ran. Co se ti stalo?''

,,Skříňka mé v kuchyni se objevila na špatném místě.''

,,Milion skřínek?'' zvedla obočí. ,,Jsme tu jen mi dvě. Agent agentovi. Špión špionovi. Žena ženě. A máme spoustu času na to, abychom tě donutili mluvit.''