Blade [POZASTAVENO]

Čtrnáct.

Několikrát jsem Peterovi řekla, že jsem v pohodě. To ho asi nepřesvědčilo. Před školou přišel ke mě odkud jsme jeli do školy a po škole šel také ke mě nebo já k němu a poté mě doprovodil domů.

Ano, chápu, že to pro něj muselo být strašidelné. A pro mě trochu taky. Ale zažila jsem v životě mnohem horší věci, takže tohle bylo opravdu v pohodě. Však nevysvětíte Peterovi, že jste vycvičený assassin se sexuálním výcvikem a superschopnostmi.

Většinou jsem tak přes den byla s Peterem nebo sama a dělali si věci do školy, práce, trénovala nebo spala. Přesto jsem každý večer chodila na mise a znovu a znovu se setkávala se Spider-Manem. A pořád se objevují zkurvená videa jak bojuji. Už jsem si na to začala dávat i pozor, ale stejně se objevují. Samozřejmě je na mě neboli na Blade vydán zatykač, ale nikdo netuší, kdo nebo co jsem.

Ale dnes je konečně pátek a dnes jdeme na laser game. Možná vás to už napadlo, ale jsem skvělá v laser game. Na laser game jsem vždycky chodila s MJ. Vůbec jí to nebaví, ale kvůli mě to dělá, protože já za to s ní jezdím na výlety do těch nejpodivnějších míst New Yorku, protože nemá ráda turistické atrakce.

Snažila jsem se zakrýt mé nadšení, že konečně po roce jdeme znova na laser game a poprvé se k nám přidali Ned a Peter.

Místo jsem samozřejmě vybrala já. Jelikož jsme byli jen 4, přidala se k nám další skupinka. S MJ jsme byli červení a Ned s Peterem modří.

Než nás pustili dovnitř, mohli jsme hrát nějaké hry a po každých 15 minutách měli pauzu.

Už nastala 3 a poslední hra. Všichni proti všem.

Konečně jsem si našla moje perfektní místo. U zdi vzadu, v blízkosti s dobíjecí stanicí a krásným výhledem. Nikdo ani na mě nestřelil. Dostala jsem je jako první.

,,Mám tě.'' střelil mě Parker, když se u mě zničeho nic objevil.

,,Hej.'' zakřičela jsem, když mi vesta zasnula.

,,Věděl jsem, že si dobrá, ale nečekal jsem, že až takhle. '' šel blíže ke mě.

,,Už jsem asi vyšla z kurzu, když jsi mě střelil.'' poznamenala jsem a opřela se o zeď.

,,Takže ty mě několikrát střelíš a je to v pohodě. A pak tě jednou střelím já a naštveš se na mě.'' pořád šel blíže ke mě, i když se mi vesta už rozsvítila.

,,Přesně tak.'' stál už kousek ode mě a opřel se dlaní o zeď přímo za mým ramenem.

Zvedla jsem mou zbraň a zapíchla mu jí do zad.

,,Mám tě.'' zasmála jsem se a střelila ho.

Tohle mi nemůže dělat. Cítila jsem jeho dech na mém krku a jen z toho mi naskočila husina. Slyšela jsem jak mi buší srdce.

Dívala jsem se mu do očí. Jeho oči skákali mezi mými rty a oči.

Fuck! Proč mi to dělá? Tohle se stát nemůže... Vzpamatuj se B, víš že tohle Peterovi udělat nemůžeš...

Všechny tyhle myšlenky jako by moje tělo ignorovalo a omotala jsem ruce kolem jeho krku a začala ho prstem chladit po tváři, zatímco on mi jeho druhou ruku položil na bok a přitlačil mě ke zdi.

Cítila jsem jak rychle dýchá a buší mu srdce stejně jako mě.

,,Můžu tě políbit?'' olízl si rty a ruku ze zdi přesunul na tvář. Lehce jsem se kousla do rtu.

Byl centrimetry od mého obličeje. Stačil by malý pohyb a spojila bych naše rty. Byla jsem vycvičená na takovéhle situace, ale tohle bylo něco jiného. Tohle byl Peter.