Prečo on?

23. Kapitola

*POHĽAD NELI*

*Ráno*

Vstala jsem a musela jít na wc. Jenže mně se nechtělo. Tak sem se nějak z té postele dostala ven a šla na wc. I tak sem se v noci nevyspala. Sem šla spát tak kolem 4 ráno a je 7. 3 hodiny spánku voe. Když sem přišla z wc-ka tak sem si lehla znovu do postele že půjdu spát. ALE TY KOKOTI NA MNĚ VYLILI VODU. Vstala sem a koukala na nich vražedným pohledem. Začali se smát. "Voe neche mně spát kurva." Lehla sem si znovu do postele otočila se k nim zádami a spala. Jenže oni mi stáhly přikrývku. "A dost voe." Vstala sem z postele, nasraná a chtěla je zabít. Oni byli sticha. Začali utíkat. Chtěla jsem aby odešli z mého pokoje. Zamkla sem a šla spát dále.

*KEĎ VSTALA*

Když sem vstala, tak bylo kolem 12:00. Slyšela jsem jen záchvat smíchu. Odemkla sem si pokoj a šla do obejváku. "Ahoj Erůrku." Řekla Kiwi. "Ahoj." Řekla sem ospalo. Pak sem se probudila když sem zistila že u nás je kiwi, Vita, Dejzr a Matyáš. Běžela jsem do pokoje. Zamkla se a šla se převlíct. Slyšela jsem znovu záchvaty smíchu.

*POHĽAD KIWI* 

"Ako keď sme boli malé." Povedala som a začali sme sa smiať. Jacob s nami nebol. Mal dosť svojej práce, obhliadky či tu není Viktória. Chápem ho. Na jeho mieste by som to asi nevydržala. Celkom som si s nimi sadla. Sú to celkom gud týpci. "Co škola? Chodíš na nějakou?" Opýtal sa Damian. "Hej stredná. Umelecká." "Ty víš malovat?" Opýtal sa Vita. "Ty trdlo. Jasné že viem. Kebyže ne tak tam nesom." Zasmiala som sa. Ostatný sa pridali ku mne. 

*POHĽAD NELI* 

Odemkla sem si a šla do obejváku. Šla sem si udělat snídani. Měla sem kuličky s mlékem. Sedla sem si ke stolu aby sem viděla na nich. "Dobrú chuť." Řekla mi Kiwi. "Díki." Řekla sem. Napadlo mě něco. A asi i kiwi. "Nie. že to neurobíš." "Ale jo." A šla jsem k ní. Říkala mi že je strašne lechtivá. "Nie." "Jo." Začala jsem ji lechtat. "Pr-prestaaaaaaaaň." "Ne. To je za to že si nemohla volat." "A-ale to n-nie j-aaaaaa." "Ne vůbec." "V-však t-toooo ro-dičiaaaaaaaaaaaa." "Dobrý přestanu." "Ďakujem." "Nemáš zač." Sedla jsem si znovu na židli a dále jedla. 

*KEĎ DOJEDLA*

Sedla sem si k nim na gauč. Skoukla sem ig. Bylo tam pár správ od nějakých lidí kterých sem neznala. Koukla sem co napsali a vypla mobil. "Tak co chceme dneska dělat?" Zeptala sem se. "Tak...Poznám to tu veľmi dobre. Kebyže chcete tak môžeme ísť autom do reštaurácie, ktorá je tu za rohom." Řekla Kiwi. "Dobrej nápad." Řekl Dominik. (Dejzr) "Tak o ktorej chcete ísť?" "Okolo tý 2." Řekla sem. "Dobre. Tak...My už ideme." "Dobře ahoj." Řekla sem. "Ahoj." A šli pryč.

*O 2*

Čekali sme před chatou. Za 2 minuty u nás bylo jedno veliké auto. Nastoupili sme do auta a dělali blbosti.

*KEĎ TAM PRIŠLI*

Vystoupili sme z auta. Jak jsem vystoupila tak sem hned běžela nahoru. Sedla sem si na místo a čekala dokým příjdou ostatní. Když přišli ostatní tak hneď přišla číšnice. "Dobrý deň, čo si dáte?" Zeptala se. "Jednou colu prosím." Řekla sem. "Ja si prosím tiež jednu colu." Řekla Kiwi. Atď atď......Když nám donesla pití tak se nás zeptala na jídlo. Mněly sme už vybráno. Tak sme ji všichni nadiktovali co chceme a pak sme kecali o píčovinách.

*PO DOJEDENÍ*  

"Khamo hej ja sem plná." Řekla sem. "Tak si nemala všetko zjesť." Řekla Kiwi. "Ale když já byla hladová co jsem měla dělat?" Zeptala sem se. "emmmmm. Zjesť to?" "No vidíš." Řekla sem s úsměvem. Mezitím sme zaplatili........Kartou a šli spátky na chatu. 

*KEĎ PRIŠLI NA CHATU.* 

My 4 sme vystoupili a slyšela jsem jak něco ješte Kiwi mluví. "Jo a kebyže chcete, tak dneska robíme opekačku. Tak môžeťe prísť." "Neboj se. Příjdeme." Řekla sem s úsměvem a šla do chaty.

*KEĎ BOLA OPEKAČKA* 

"Dělej Lukáši!" Zakřičela jsem. "Už jdu ježiši!" Odpověděl. Když sme tam prišli tak už měli udělanej oheň a měli puštěné písničky. "Tak sme tady." Řekla sem s radostí v hlase. Sedla sem si na lavičku. Pak začali kluci dělat blbosti, no....To by sem nebyla já kdybyže se nepřidám. "Poď Kiwi." Zakřičela jsem. "Nie ďakujem. Niesom taký ten typ.......Ako si ty." "Tak ne no." Zasmáli sme se a ja dále dělala píčoviny s klukama. Ke kiwi si přisedl Vita. Naslouchala sem a dále se bavila. "Proč nedělaš blbosti s Erůrkem?" "Pretože niesom ten typ aký je ona....Ja som taký ten tichý typ." "Aha." Kiwi ho objala. "Kiwi ty se nezdáš." Řekla sem si pro sebe v duchu. 

*1 HODINA RÁNO*

Kluci už šli domů No já zůstala. Bavila sem se s Kiwi. "Kiwi ty se nezdáš" "Čo? Ne. Že ty si nevidela ako som objala Vitu?" "Jo viděla." "Erůrku. Však sme kámoši. Vieš že mám Jacoba. Kurňa ja by som nikoho nepodvádzala." Řekla a začala se smát. "Však dobře. Ja ti věřím." "To som rada." Pak sem byla vzhůru do 3 rána. A pak sme šli spát.

*POKRAČOVANIE NABUDÚCE!!!*

Vaša Sandra

(826 slov)