Prečo on?

24. Kapitola

*RÁNO*

Probudila sem se jako první. Vstala sem a koukala kde to kurva jsem. Koukla sem se z okna. Jak sem koukla z okna byl sních. "Jakože Rlly? Sních v Listopadu?" Začala mi bejt zima. Šla sem si po mikinu co byla dole. Ale uviděla jsem nějakou černou postavu stát oproti mně. Pak mně někdo shodil a já se probudila. "Co to kurva bylo?!" Zeptala sem se nahlas. Vstala sem z postele, převlíkla se do všechného černého a šla dolů. Byla jsem v jiné chatě. A ak mám ríct, tak to na 100 percent byla Kiwíkova chata. Šla jsem dolú schodama. Všichni byli vzhůru. "Dobre ráno." Řekla sem. "Dobré." Odpoveděla Kiwi. "Co se včera stalo?" Strašně mně bolela hlava. Kiwi mi dala tabletku na bolest hlavy. "No. Včera si si sadla ku mně na lavičku a vypila si všetky fľašky alkoholu." "Cože jsem? Vypila všechen alkohol?" "Jo no." Řekl Matyáš. "Tak já jsem musela bejt totálně v prdeli." "To jsi byla." Ozval se dejzr. "Tak já jdu na chatu." Řekla sem. "Okej. Čau." Řekla Kiwi. "Čau čau." A šla jsem na chatu.

*POHĽAD KIWI*

Išla som na balkón a pozerala sa ako je tu pekne. Prišiel ku mne Vita. "Bude mi za tebou smutno." "Prečo však nikde neodchádzam." "Jenže za týden je škola." "Čože?" "Jo.""Nieee." Objala som Vitu. Objatie mi oplatil. Odtiahla som sa. Videla som ako Jacob práve vychádzal vonku z lesa. "Chce tě vidět." Povedal Vita. Išla som dole za Jacobom. Premenil sa. Objala som ho s plačom. "Budeš mi chýbať...Veľmi..." Povedala som. "No ták. Však vieš že ťa sledujem. A pozerám ti do tvojej hlavičky." Usmiala som sa. Dal mi pusu. Oplatila som mu ju. Zajtra sa začnem baliť. Ale ako to oznámiť Erůrkovi.......Oznámim jej to teraz. Ešte raz som sa objala s Jacobom. Dal mi pusu do vlasov a išla som za Erůrkem.

*KEĎ TAM PRIŠLA* 

Stretla som Lukyho. "Ahoj. Hledáš Erůrka však?" "Hej." "Hned. Počkej tady." Povedal a ja som kývla hlavou. "No potřebovala si něco?" "Áno......Erůrku...Viem že nechodíš na strednú. Ale...O týždeň........Mám školu......A neuvidíme sa asi 5-6 mesiacov." "Cože? Nee. Teďka prosím ne." Začal plakať. "Prosím neplač začnem aj ja." A začala som pomaličky plakať. Objali sme sa a začali plakať. Keď sme sa odtiahli tak som išla domov.

*KEĎ IŠLA DOMOV*

Objala som Vitu, Dejzra, Matyáša a Sama. Potom som išla objať ostatných. (Erůrek, Lukáš, Damian, Dejvík.) "Tešilo ma kluciii." "Erůrku?" Opýtal sa Lukáš. "No?" "Víš co jsem chtěl vždy udělat?" "Co." Lukáš jej dal pusu. "Todle, protože tě miluju." "J-já tebe taky." A dali si pusu. Otvorila som si kufor a dala tam tašky. Nasadla som do auta a išla domov. 

*KEĎ PRIŠLA DOMOV* 

Zastavila som. Vystúpila, zobrala tašku z kufra a išla domov. Zaklopala som a otvorila mi mamka. "Ahoj zlatko." "Ahooj." Objali sme sa. "Ako bolo?" "Výborne." "To som rada." Išla som hore do izby sa vybaliť. Pozrela som si na školskej stránke koľko hodín budeme mať. každý deň 4. "Chvála bohu!" Povedala som si pre seba. Ľahla som si do postele. Začal mi niekto volať. Volal mi Jacob. "Skadiaľ vie moje číšlo?" Opýtala som sa v hlave sama seba. Prijmula som mu to. "Skadiaľ vieš moje číšlo?" "Od Dominika.""Aha." Zasmiala som sa.  Mamka ma volala dole. "Musím ísť. Potom zavolám.""Dobre pa.""Pa."   

*POKRAČOVANIE NABUDÚCE!!!*

Vaša Sandra

(529 slov)