,,mami? Mohli by tenhle víkend přijet kluci? Mají po maturitě, tak bychom to chtěli oslavit" posadila jsem se k nim ke stolu.
Alaric pil kávu a mamka si pročítala podklady k nějakému případu, se kterým měla jít odpoledne před soud.
Vypadali jsme jako šťastná rodina a skoro to tak bylo. Alarica jsem začala brát více jako otce, než toho pravého.
,,jasně, ráda je zase uvidím. Zvládli to?" zvedla ke mně hlavu mamka a usmála se.
Zahřálo mě to u srdce. Konečně byla šťastná. Celé dva roky byla šťastná. Neviděla jsem ji ani jednou plakat.
Byla zamilovaná, šlo to na ní vidět. Obě jsme byly zamilované. Bylo až neuvěřitelné, že jsme se z toho všeho dokázaly oklepat.
,,ještě neví. Matt říkal, že by měli dostat výsledky tenhle týden, tak jsem na ně zvědavá. Na všechny" zakřenila jsem se.
Alaric jen přikývl a zvedl se. Vozil mě do školy, když musel brzy do práce a Matt nemohl.
Vzala jsem si batoh ze země, oba jsme políbili mamku na tvář a odešli jsme z domu.
Bydleli jsme v centru Londýna, ale i tak jsem to měla do školy celkem daleko a Alaricovi nevadilo, že mě vozil.
Matt do školy už chodit nemusel, bohužel, ale po škole mě měl vyzvednout a měli jsme jet na letiště pro kluky.
Holky jet nemohly, protože neměly volno, ale slíbily mi, že přijedou hned jak budou moct.
Já za nimi nebyla ani jednou. Už jsem se tam nechtěla vracet. Měla jsme tam jen špatné vzpomínky.
,,dneska přijedou kluci" zakmitala jsem obočím na Ellie a Ruby, když jsem si k nim sedla do lavice.
Seznámili se před rokem. Ellie se hned zakoukala do Tylera. On to neměl stejně a bavil se s ní jako s kamarádkou.
Ellie proto musela držet své city na uzdě a nikdy mu to neřekla. Já ji říkala, ať to zkusí, ale to odmítla.
Bála se, že by tím zničila jejich vztah. Nestalo by se to, protože Tyler takový nikdy nebyl.
Sice by ji řekl, že necítí to stejné, ale nepřestal by se s ní bavit. Ale byla opatrná a já to chápala.
,,už si s Tylerem nepíšeme. Přestali jsme se bavit. Jednou jsme se pohádali a on už mi nenapsal" pokrčila rameny Ellie.
Vykulila jsem na ni oči. Ani jeden z nich mi nich neřekl. Myslela jsem, že jsou v pohodě.
Ze začátku jsem to viděla i nadejně. Hodili by se k sobě. I Ellie měla zálibu v tetováních. Někdy to prostě nevyjde.
Radši jsem to nerozebírala, protože nevypadala na to, že se o tom chce dál bavit a převedla jsem řeč jinam.
Trápilo mě to, protože to znamenalo, že nikam společně nepůjdeme, jako vždycky.
Nechtěla jsem, aby se hádali i osobně. Měla jsem si s nimi ten čas užít a ne se obávat, že na sebe budou hnusní.
,,přijede pro tebe Matt?" zastavila se Ruby před školou, vytáhla si krabičku cigaret a zapálila si.
Nabídla nám, ale já odmítla. Ještě mě nezkazila natolik, abych s ní začala kouřit.
Ellie si od ní ale cigaretu vzala a taky si zapálila. Protočila jsem nad nimi očima a pohledem hledala Matta.
Ještě jsem ho nikde, bohužel, neviděla. Byla jsem nedočkavá jako malé dítě.
Kluky jsem neviděla dva měsíce. Těšila jsem se na ně. Sice jsme si psali každý den, ale nebylo to ono.
Hned, jak jsem zahlédla Mattovo černé auto, tak jsem se otočila k holkam, objala je a bez rozloučení zamířila na parkoviště.
Nastoupila jsem dříve, než stihl vystoupit a otevřít mi dveře, jako to dělal vždycky.
Byl gentleman ve všech směrech. Možná proto si ho mamka hned zamilovala. Stejně jako já.
,,jsi nějaká nedočkavá" natáhl se ke mně a políbil mě. Uculila jsem se a zapásala se.
Počítala jsem minuty do jejich příletu. Ani mi nepsali. Nejspíš aby mě ještě víc vynervovali.
Dělali to tak vždycky, ale já si na to ještě nezvykla. Bála jsem se, že letadlo nestihli a nepřiletí.
,,jak jsi dopadl u doktora?" otočila jsem k němu hlavu a dala si ruku na tu jeho, kterou měl na řadicí páce.
Už několik dní ho bolely zuby a já ho konečně donutila, aby si zašel k lékaři, i když je nesnášel.
Trvalo dlouho, než jsem ho přemluvila. Bál se jich už od dětství, ale vyhověl mi.
,,mám nějaký zánět. Dali mi na to antibiotika" zamračil se. Přinutilo mě to k úsměvu.
,,takže nemůžeš pít" posmívala jsem se mu, načež jsem si od něj vysloužila nemilý pohled.
Bavilo mě ho provokovat. Chápal, že to myslím ze srandy, ale i tak byl mírně naštvaný.
Na kluky se těšil hlavně kvůli pití. Vždy, když přijeli, tak se zlili pomale do bezvědomí.
,,tak vás aspoň odvezu domu, když se zlijete vy" zašklebil se na mě a zastavil u letiště.
Hned jsem vyskočila z auta a počkala, než vystoupí i on. Dal si načas. Parchant.
,,Matte notak. Nemůžeš pohnout?" vzala jsem ho za ruku a začala ho tahat od auta.
On se jen smál a schválně mi to ztěžoval. Zastavila jsem se, založila si ruce na hrudi a otočila se na něj.
Už jsme byli ve vestibulu letiště a stačilo jen počkat na kluky. Kteří už měli dávno přiletět.
Matt se začal culit, stoupl si těsně ke mně a dal mi pramínek vlasů za ucho, čímž mě obměkčil.
Položil mi ruku na krk a palcem mě začal hladit po tváři. Spustila jsem ruce dolů a dala si je na boky.
Chtěla jsem udržet vážnou tvář, ale cukaly mi koutky. Matt se ke mně sklonil a políbil mě.
,,jsi roztomilá, když se zlobíš" zašklebil se na mě a opřel si čelo o moje. Romantik.
,,jsi roztomilá, když se zlobíš" uslyšela jsem za sebou dva hrané, pisklavé hlasy.
Zavřela jsem oči a s úsměvem se k nim otočila. Vůbec se nezměnili. Jejich vtípky mi chyběly.
