,,promiň" přišla k lavici Ellie o přestávce, ale já od ní odvrátila hlavu. To nemyslí vážně!
,,odejdi. Nechci se s tebou vůbec bavit. Lhala jsi mi do očí!" zavrčela jsem na ní, Ruby se zvedla a odvedla ji od lavice.
Byla jako můj osobní bodyguard. Bylo od ní hezké, že při mně stála, i když nemusela.
Bylo o její rozhodnutí. Mohla se s ní dál bavit, nebránila bych ji, ale vybrala si mě.
Potvrdilo se mi, že to ona je ta pravá kamarádka. Nebyla to Ellie, vždy to byla ona.
Ve škole jsem se bavila jen s Ruby, Ellie a Mattem a nakonec mi zbyla jen Ruby.
Nestěžovala jsem si. Je lepší mít u sebe jednoho pravého kamaráda než sto falešných.
Už jsem se s tím vším začala pomalu smiřovat. Zjistit to tak brzy mohla být výhra.
Kdybych zjistila, že mě podvádí až po nějaké době, tak by mě to mrzelo mnohem víc.
,,děkuju" zašeptala jsem k Ruby, když si sedla zpátky ke mně a lehce se na ni usmála.
Ona nad tím jen mávla rukou a začala povídat o tom, že si její máma konečně našla práci.
Její mámu jsem měla ráda. Vždy ke mně byla milá. Její táta hodně pracoval, ale jí se nedařilo. Až doteď.
Vypadalo to, že se všechno začíná otáčet k dobrému. To špatné už bylo za mnou. Teď bylo na řadě to dobré.
Ellie už se nepokoušela se mnou ani s Ruby mluvit a vypadala, že je naštvaná.
Na to neměla právo. My ji nic neudělaly. To ona to všechno zkazila, ne my.
Každou přestávku se scházela s nějakou partou pár kluků a holek, kteří se na nás začali zvláštně dívat.
Bůh ví, co jim zase nakecala. Neřešily jsme to. Jejich názor nás nezajímal. Ani jsme je neznaly.
,,tak zítra" objala mě Ruby a běžela k autu její mamky, která na nás mávala, což jsem ji oplatila.
Tylera jsem nikde neviděla, takže jsem se posadila na kamennou zídku před školou a vytáhla si mobil.
U Tylera to bylo typické. Nebyl by to on, kdyby se nezpozdil aspoň o deset minut.
Zvedla jsem hlavu přesně ve chvíli, kdy kolem šla Ellie a nějací dva kluci z fotbalového týmu.
Jen se na mě podívala, pohodila vlasy a do jednoho z kluků se zavěsila. Vždy byla tak arogantní?
Najednou jsem na ni viděla každou špatnou maličkost. Připadalo mi, jako kdyby se změnila jen za pár hodin.
Tak sebevědomá a zlá nikdy nebyla. Nejspíš to dělala, aby někam zapadla.
Stejně jako my neměla nikoho jiného ve škole, takže musela zapůsobit, aby si někoho získala.
Sázela bych spíš na to, že si ostatní takovým chováním odradí, než získá.
,,ahoj Nathali" posadil se někdo vedle mě. Hrozně mě tím vylekal. Sledovala jsem Ellie a vůbec nezaregistrovala, že ke mně někdo jde.
Otočila jsem hlavu na dotyčného. Seděl vedle mě kluk, se kterým mě Matt dávno seznámil.
Nejspíš se jmenoval Cody, ale nebyla jsem si tím vůbec jistá. Nikdy jsme spolu moc nemluvili.
,,slyšel jsem o tobě a Mattovi. Přesněji tobě, Mattovi a Ellie" vyndal si krabičku cigaret a jednu si zapálil.
Nabídl mi, ale já to odmítla. Kdyby mě s tím viděl Tyler, tak by mi zlámal ruce.
Stále mi opakoval, že nechce, abych si zkazila zdraví jako on. Bylo roztomilé, že se tak staral, ale také otravné.
Choval se jako můj otec, který se tak vlastně ani nikdy nechoval. Byla jsem mu ukradená...
,,stane se" pokrčila jsem rameny. Nedokázala jsem vymyslet jinou inteligentní odpověď.
On se zasmál a přitom vydechl kouř. Nakrčila jsem obočí a střelila po něm pohledem.
Nechápala jsem čemu se smál. Našemu rozhodu? Tomu, že mě podvedl? Čemu?!
,,myslel jsem, že se jednou vezmete, když jste spolu byli tak dlouho" objasnil jeho pobavení.
Protočila jsem očima. Abych pravdu řekla, tak jsem si to představovala taky, ale nikomu jsem to neřekla.
,,ale je to jeho mínus" drknul do mě ramenem. Do tváří se mi nahrnula krev, ale donutilo mě to k úsměvu.
Buď se mi to zdálo, nebo se mnou flirtoval, i když neměl v nejbližší době šanci.
To už bych si radši začala s Tylerem, než s ním a s Tylerem bych si nikdy nic nezačala, takže...
Já o vlku. Seskočila jsem ze zídky, když jsem uviděla Tylerovo auto a ještě se otočila ke, asi, Codymu.
,,nesnaž se. Šanci nedostaneš" zasmála jsem se, otočila se na patě a šla k autu.
,,zlomila jsi mi srdce!" křikl za mnou. Otočila jsem hlavu, abych na něj viděla, zasmála se a nastoupila do auta.
Zakroutila jsem hlavou a objala Tylera. Ten přimhouřil oči na Codyho, když jsme se odtáhli, ale odjel z parkoviště.
,,kdo to byl?" hodil hlavou dozadu a nasadil svůj šibalský úšklebek. Vážně si myslel, že bych měla nového?
Na něco takového jsem ani nemohla myslet. Milovala jsem Matta. Ještě pořád...
,,kamarád Matta. Nikdo, o kom by sis musel zjišťovat informace" rýpla jsem si.
Když jsem mu řekla o tom, že chodím s Mattem, tak si ho musel hned prověřit.
Bylo to vtipné a dělala jsem si z něj srandu doteď. Bylo to od něj milé, že mě nechtěl nechat na pospas bůh ví komu.
,,no jen aby" odfrkl si, ale pak jsme se začali oba smát. Bylo dobře, že to začalo takhle.
Po našem smíchu jsem chvilku mlčela, ale zvědavost mi nedala a já se musela zeptat.
,,co všechno ti řekl Jackson a co ty jsi řekl Ellie?" dala jsem si ruku na okénko a na ni si položila hlavu.
On si poposedl a začal se mračit. Že mu neřekl o tom polibku? Opět jsem zrudla, když jsem si na to vzpomněla.
Tyler se nadechl, ale zarazil se a nic z něj nevyšlo. Rozhodilo mě to. Neznačilo to nic dobrého.
