V mojí bývalé oblíbené kavárně zase seděl Matt s Ellie. Tentokrát se ale nedrželi za ruce, ale seděli těsně u sebe.
,,myslím, že bychom měli jet" zařadil Jackson, ale já ho chytla za ruku bez toho, abych se na něj podívala.
Srdce se mi lámalo na malé kousíčky, když jsem je tam viděla sedět. Spolu.
To proto Ellie odešla dřív ze školy? Aby byli spolu a já je neviděla? Nebo proč sakra?!
Srdce mi puknulo v půlce, když se k němu Ellie sklonila a políbila ho. Na rty! Já to věděla.
Věděla jsem, že spolu něco mají a já blbá ji věřila, když mi to popírala. Bože můj!
Už mi všechno došlo. Matt mi nedal pauzu kvůli Austinovi a kvůli tomu, že jsem se s ním bavila, ale kvůli ní!
Kvůli mojí kamarádce. Po roce vztahu! Jak dlouho to s ní táhl? To spal se mnou i s ní?
,,prosím jeď" odvrátila jsem hlavu k okénku, abych je neviděla a zatnula ruce v pěst.
Měla jsem věřit na svůj instinkt! Ten mi říkal, že to není jen kamarádské. Tohle bylo... nechutné.
Co ho k tomu vedlo? Co mu dopřávala ona a já ne? Proč kvůli ní zahodil roční vztah?!
,,Nathali" začal Jackson, ale já ho utnula rukou a setřela si slzy z tváří. Nepotřebovala jsem slyšet jeho lítost.
Milovala jsem falešného člověka. Nedokázala jsem se s tím smířit. Lhal mi, nebo se to stalo náhodou?
Nic se neděje náhodou! Zakričelo na mě mé podvědomí. Tohle nemohlo být náhodou. Nemohlo.
Ale proč? Proč mi oba lhali? Proč mě podvedl? Proč mi dával naděje na záchranu vztahu, když už měl jinou?
,,chceš domů?" zašeptal Jackson. Otočila jsem na něj hlavu a opřela si ji o opěrku.
Klouby na rukou měl bílé, jak silně svíral volant a přitom byl ve tváři naštvaný i smutný.
Takhle jsem ho ještě nikdy neviděla a děsilo mě to. Vypadal jako nájemný vrah.
,,chci tam, kam mě chceš vzít, jestli ti to nevadí" rychle jsem zamrkala, abych neviděla rozmazaně.
On se na mě krátce podíval, ale pak vrátil zrak na silnici a zacukaly mu koutky.
Byla jsem ráda, že zrovna on byl u toho, když jsem to zjistila. Nedokázala jsem si představit na jeho místě kohokoliv jiného.
Celý zbytek cesty už jsme mlčeli a já sledovala, jak je soustředěný a nervózní.
Nejspíš ho znervózňoval můj pohled, ale mě uklidňoval. Díky tomu jsem přestala brečet.
Sice mě to bolelo, hrozně, ale opakovala jsem si, že když mě musel podvést, tak pro mě nebyl ten pravý.
A nebo já pro něj nebyla dost dobrá, to už byl úhel pohledu, kterým jsem se rozhodně nechtěla dívat.
Jackson zastavil na břehu nějakého jezera a pokynul mi, abych vystoupila.
Jediné, na co jsem myslela bylo, jestli mě chce z lítosti utopit. Bože, Nathali!
Vytáhl z kufru nějakou deku, položil ji na kapotu auta a nastavil mi ruku, kterou jsem přijala.
S jeho pomocí jsem se dostala na kapotu a počkala, až si vedle mě sedne i on.
,,za tohle nás Tyler zabije" pousmála jsem se a zadívala se na jezero.
Lemovaly ho stromy a na jeho hladině se odráželo zapadající slunce. Vypadalo to nádherně.
,,tak si to aspoň užij" zasmál se a dal mi ruku kolem ramen. Nečekala jsem, až si mě k sobě přitáhne a položila mu hlavu na rameno.
Cítila jsem, jak sebou trochu škubl a napnul se, ale po chvíli se uvolnil a začal mi prsty přejíždět po paži.
Koukala jsem na zapadající slunce a snažila se udržet slzy tam, kam patřily. Při takové situaci se neplaká.
,,jak jsi tohle místo našel?" něco takového bych hledala roky a on to musel najít během pár dnů.
Dala jsem si ruce kolem pasu a víc se k němu natiskla. Byla mi zima a z něj sálalo příjemné teplo.
,,naštval jsem se na kluky, vzal klíče od auta a jel, dokud jsem nenarazil na tohle. Zrovna svítalo" on tu byl ráno?!
Překvapilo mě to. Vždycky byl spáč a nejednou z něj vypadlo, že jezdil po Londýně přibližně v pět ráno?
,,vím, že v poslední době na tom nejsi dobře a myslel jsem, že bys tady mohla přijít na jiné myšlenky" mluvil dál.
Bylo to od něj roztomilé gesto. Cítila jsem se chtěná, když se o mě tak staral.
Zajímal se o mé pocity a to jen tak nějaký kluk nedokázal. Očividně to nezajímalo ani Matta.
Kdyby by na mně záleželo, tak by mi nedával naděje, že se k sobě vrátíme. Kdyby mu na mně záleželo, tak si nezačne s jinou.
Neřekla bych, kdyby to byla nějaká cizí holka, která má zkušenosti. Tohle byla Ellie!
Byly jsme si rovny. Ani jedna z nás v ničem nevynikala. Nechápala jsem to. Proč ona?!
Myslela jsem i na to, že by ho svedla ona, ale zase se mi nabízela otázka proč.
Až donedávna se jí přece líbil Tyler a věděla, jak dlouhou a hezkou dobu jsem s Mattem.
Věděla i o tom, že máme jen pauzu. A taky věděla o něčem, o čem já ne.
Hledala jsem v nás rozdíl, jakýkoliv, ale nic závazného, co by mu mohla nabídnout, jsem neviděla.
,,děkuju" zašeptala jsem a na okamžik zavřela oči a užívala si hlazení po paži.
Bylo obtížné mu děkovat za něco takového. Nemusel vůbec nic dělat, ale dělal toho strašně moc.
Vždy byl hodný a zlatý, ale tohle přebilo všechno to, co jsem o něm věděla.
,,za tohle neděkuj, Nathali" vtiskl mi krátký polibek do vlasů. Bylo to jen kamarádské!
Dala jsem si ruku na jeho hruď a otevřela oči. Slunce pomalu klesalo a obloha červenala.
,,v čem jsem jiná než Ellie?" vylétlo ze mě. Vůbec jsem se na to nechtěla zeptat.
Tohle mělo zůstat jen v mé hlavě. Neměl to nikdo slyšet a už vůbec ne on. Sakra.
Na ruce mu naskočila husí kůže. Možná to bylo ze zimy, ale na to bych moc nesázela.
,,v tom, že jsi úžasná. I kdyby se snažila, tak nebude jako ty. Nikdo nikdy nebude, takže se tímhle vůbec netrap. Nezasloužil si tě" opřel si hlavu o tu mou.
Musel ji hned sundat, protože jsem k němu zvedla hlavu. Musela jsem mu vidět do tváře, abych zjistila, jestli mluví pravdu.
Vypadal upřímně a mě to potěšilo. Říkal a dělal hezké věci. Věděla jsem proč, ale nechtěla jsem si to připustit.
On ke mně otočil hlavu, zakřenil se, ale pak všechny svaly ve tváři uvolnil. Zůstal mu jen lehký úsměv na rtech. Do prdele...
Veselé Vánoce 2020!❤️🎄
