,,blbečci" zasmála jsem se a šla je obejmout. Prvně jsem objala Tylera a až potom Jacksona.
Tyler byl sice můj nejlepší kamarád, ale s Jacksonem jsem měla hlubší vztah. Někde v nitru jsem k němu stále něco cítila.
Kdyby se to dozvěděl Matt, tak by mě určitě roztrhal. Jeho jsem milovala, ale Jackson byl stále můj první.
Když jsem mu tehdy řekla, že ho nikdy nepřestanu milovat, tak jsem to myslela vážně. A nejspíš i on.
,,chyběla jsi mi" zašeptal mi do vlasů a přitáhl si mě blíž. Po tváři se mi rozlil úsměv.
Všichni nás brali jako dobré, až nejlepší, přátele. Jen my jsme věděli, jak je to doopravdy.
Už bych s ním nic neměla, když jsem měla Matta, ale i tak jsem k němu měla hodně blízko.
,,ty mně taky" odtáhla jsem se od něj a políbila ho na tvář. On se zaculil a šel se přivítat s Mattem.
Ani nás nepodezříval, že bychom k sobě mohli něco cítit, což bylo dobře. Už nás znal. Ale možná ne tak dobře.
Nikdy jsem ale nemyslela na to, že bych se k Jacksonovi vrátila. Měla jsem Matta.
A hlavně nám bránila ta dálka. Nedokázala bych být s někým, kdo by byl přes čtyři sta kilometrů daleko. To bylo až moc.
,,co Austin?" zašeptala jsem k Tylerovi, když jsme mířili k autu. Musela jsem se zeptat.
I když mi ublížil, tak jsem se musela zeptat, jak se má. Byla to maličkost.
Zajímalo mě, jak na tom je, kvůli jeho rodičům. Nedalo mi spát, že by ho vážně vyhodili z domu, jak kdysi řekla jeho mamka.
Tyler sebou cukl a zadíval se na zem. Rozhodilo mě to. Sice byl vůl, ale nezasloužil si tak moc špatných věcí.
,,chce jít na vysokou, ale teď to nejde. Rodiče ho vyhodí z domu hned, jak bude celá záležitost se střední za ním" Austin a vysoká?
Bylo mi líto, že na výhružky jeho rodičů vážně přišlo a oni ho chtějí vyhodit. Chudák.
Choval se hrozně, ale nezasloužil si být trestaný takhle. Neměli právo ho jen tak vyhodit.
Tyler mi dal ruku kolem ramen a přitáhl si mě k sobě blíž. Musel poznat, že jsem z toho rozhozená.
Z celého srdce jsem ho nenáviděla, ale bylo mi ho vážně líto. Kdybych byla na jeho místě, tak bych se asi zhroutila.
Matt zastavil před naším domem. Všichni jsme vystoupili a já odemkla vchodové dveře.
Dům nebyl velký, ale jeden pokoj byl vždy volný, takže tam mohli spát návštěvy. V tomhle případě kluci.
Hned si tam odnesli věci a vrátili se k nám. Vzala jsem si Tylera stranou a vyčetla mu, že mi neřekl nic o Ellie.
Jen mi řekl, že už to s ní nezvládal. Prý se chovala jako kdyby spolu chodili a to se mu nelíbilo.
Ellie často mluvila o Tylerovi jako o někom, s kým má něco víc, ale nepřišlo mi to divné. Až doteď.
Nechtěla jsem soudit ani jednoho z nich, protože to bylo mezi nimi a já jim do toho radši nemluvila.
S klukama jsme si řekli, co je nového, ale pak jsme se zvedli a šli do našeho oblíbeného baru.
Chodili jsme tam vždy, když někdo z nich přijel. Byli jsme tam pomalu jako stálí zákazníci.
Objednali jsme si nějaké pití a šli si s tím sednout. Chtěla jsem začít mluvit, ale kluci mě zarazili.
,,máme pro vás novinu" rozdal nám Tyler panáky. Zvedla jsem obočí a propletla si s Mattem prsty.
Bylo mi líto, že nemohl pít, kvůli lékům, ale nevypadal, že mu to až tak vadí.
Pobídla jsem kluky, aby začali mluvit, když jsem od Matta odtrhla oči a usmála se.
Kluci se na sebe podívali a Jackson si skousl spodní ret. Ošila jsem se.
Radši jsem odvrátila pohled od něj na Tylera a čekala, co z nich vypadne, když byli tak natěšení.
,,stěhujeme se sem" vychrlil ze sebe Jackson. Hrklo ve mně, až jsem se rozkašlala.
Nečekala jsem to. Říkali, že by se hned nastěhovali do Londýna, ale myslela jsem, že si dělají srandu.
,,jste blázni? Proč?" znělo to, jako kdybych je tu nechtěla, ale opak byl pravdou.
Zamlouvala se mi představa, že bych je mohla vidět každý den. Jen jsem nechápala proč se tak najednou rozhodli.
,,chybíš nám" ohrnul spodní ret Tyler, ale pak se hned rozesmál, stejně jako ostatní.
,,našli jsme si tu práci i byt. U nás nebylo nic, co by se nám zamlouvalo, tak jsme se podívali na Londýn a voalá" rozhodil rukama Jackson.
Možná to nebylo úplně kvůli mně, ale ale cítila jsem se hezky. Mohli by mít na blízku kdykoliv, kdy bych potřebovala.
,,jsi vůbec ráda? Vypadáš hrozně" zasmál se Tyler a všechny pohledy na mě.
Zavrtěla jsem hlavou a usmála se na něj, abych mu ukázala, že jsem v pohodě.
,,samozřejmě že jsem ráda! Jenom jste mě tím zaskočili. Nečekala jsem, že se sem někdy přestehujete" byla jsem víc než ráda.
Hned potom jsme několikrát zapili to, že se vážně stěhují. Pili bychom i tak, ale takhle jsme to mohli aspoň odůvodnit.
Ani jsem si nepamatovala, jak jsme se dostali domů. Pravděpodobně nás musel odtáhnout Matt.
Ráno jsem se probudila s úsměvem, když jsem ucítila, jak mě někdo hladí po vlasech.
Otevřela jsem oči a políbila Matta na holou hruď. On přesunul ruku z mých vlasů na bok a nadlehl si nade mě.
Zapletla jsem mu prsty do vlasů na zátylku a přitáhla si ho do polibku. Takhle jsem si přála se probouzet každý den.
Moc věcí jsme si nepamatovala, ale v hlavě mi utkvělo, že se sem budou kluci stěhovat.
Byla jsem neskutečně šťastná, protože mi došlo, že to byla realita. Nezdálo se mi to.
Když jsme zjistili, že kluci ještě spí, tak jsem Matta přemluvila, abychom sjeli pro snídani.
Všichni jsme milovali Londýnské croissanty k snídani, takže jsme je museli koupit.
Chtěla jsem jít do auta, i když Matt zůstal ještě uvnitř pekárny, ale zastavil mě povědomý hlas.
Myslela jsem, že se mi to zdá, ale vyvrátila jsem si to, když jsem se podívala kolem sebe.
