Cesta do minulosti ✔

9.kapitola

S Rebekou jsme konečně všechno dochystaly. K našemu velkému překvapení se Kol nabídl, že nám pomůže s výzdobou. Mikael šel zase do lese pro dřevo, abychom večer mohli udělat velký oheň. Esther donesla na stůl nádherný dort, který měl na sobě jahody, maliny a borůvky. Henrik si zatím hrál, chvilku jsem k němu došla a hrála jsem si s ním, ale potom mě Rebekah chytila za ruku a šly jsme se chystat do nových šatů od Esther. 

,,Sluší vám to," u nás se najednou objevil Adrian. ,,Mohl bych si promluvit s Rebekou, prosím?"

,,Ať mi chceš říct cokoliv, tak Caroline může být u toho" odsekla mu otráveně Rebekah.

Já jsem se na něho pouze omluvně pousmála, ale snad věděl, že bych klidně odešla a nechala je v klidu si promluvit. ,,Chtěl bych se ti za všechno omluvit, choval jsem se jak blbec. Pravda je taková, že jsem tě měl rád, ale chtěl jsem se pomstít Niklausovi a Elijahovi, protože udělali z Tatie dívku, která si nedokáže vybrat a naději dala víc klukům než tvým bratrům, Rebeko. Zlomila mi srdce kvůli nim a já jsem proto chtěl zlomit srdce tobě. Dokážeš mi to někdy odpustit, nebo se na mě aspoň někdy podívat? Třeba z nás v budoucnu budou přátelé" zašeptal tiše.

Rebekah se na mě podívala a hledala podporu, já jsem pouze přikývla. Chtěla jsem ji dát najevo, že tomu může dát šanci, že můžou být s Adrianem přátelé. ,,Dobře, ale neslibuji ti nic!" řekla vážně, ale Adrian se na ni vděčně usmál, než klidným krokem odešel.

*** 

Přes okno jsem viděla, že Klaus, Elijah a Finn se už vracejí. Všichni byli na svých místech. Očima jsem to ještě jednou zkontrolovala, když se konečně otevřeli dveře, tak jako první vešel Finn a Elijah podle plánu, ale ani o minutu později tam vešel Klaus.

,,Všechno nejlepší!" zakřičeli všichni a Klaus se na nás všechny překvapeně podíval, ale v jeho očích byla ohromná radost, že jsme tohle pro něho udělali.

Došla jsem k němu a pevně jsem ho obejmula a v rukou jsem držela malinký košík s dárkem. ,,Nic jsi mi nemusela dávat, Caroline. Nikdo z vás," zamumlal Klaus, ale ze zvědavostí to otevřel a vykoukl na něho dřevěný řetízek, ze dřeva jsem vyřezala čtyřlístek. Jako symbol štěstí. Protože si pro něho nepřeju nic jiného, aby byl šťastný a on to určitě pochopil. Najednou však udělal něco, co jsem vůbec nečekala. Nahnul se ke mně a svoje rty přiložil na ty moje. ,,Miluju tě."

Koukala jsem mu do očí a zrychleně jsem dýchala. Všichni čekali na to co řeknu já. Viděla jsem, jak Rebekah málem skákala radostí. Elijah, Kol i Finn se spokojeně usmívali. Henrik se radoval, ale hrál si se svými hračkami, protože ho nebavilo čekat na jeho bratry. Esther tak si dala ruku před pusu a čekala, co řeknu. Mikael ten nás pozoroval hodně překvapeně, ale taky zvědavě čekal na moji odpověď.

Sakra, Caroline! Přece si musíš být jistá tím co cítíš! Miluju ho, nebo ho nemiluju?