Black and White [CZ]

4. Sklep

Čekám před školou na Dresicka. Taky si mohl trošku pohnout.

Ví že jsem vlkodlak, ví to. Nevím jestli mu mám věřit, ale jsem zoufalá.

Možná mi pomůže a nebo mě zabije, nemám co stratit. Až na Jacoba.

Nemám na výběr.

Konečeně jsem ho viděla vycházet ze dveří, stála jsem opřená o zábradlí a poklépávala jsem nohou.

,,Dáváš si na čas" vyčetla jsem mu že přišel o osm minut pozdě.

,,Jako by ti záleželo na čase" odfkl si.

,,Záleží, protože za pár dní je úpněk a já se neumím ovládat!" začala jsem šilet.

,,Tak už nešil" zašklebil se a tlačítkem odemkl auto.

Nasedla jsem na místo spolujezdce a koukala jsem se z okna.



Když jsme už dorazili na místo, pohlédla jsem na vilu se zahradou kde už štěkal nějaký pes.

,,Když jsi mi řekl že mi něco ukážeš, nečekala jsem že to bude dům" zamračila jsem se.

,,Taky ti nikdo dům ukazovat nebude, jen sklep." zašklebil se.

,,Aha" zamumlala jsem pro sebe, ale myslím že to Dres slyšel.

Odemčel vchodové dveře a ukázal rukou ať jdu dál.

Měli to tu krásné, seřízené barvy, moderní nábytek poskládán aby ladil.

,,Wau" pronesla jsem s povzdechem. 

Dres se usmál, jeho usměv, to je to proč na něj holky tak letí. Roztají se při pohledu na jeho úsměv. Ale já ne, jsem jak Anatarktida. S ledovým srdcem, které nikdy neroztaje.

,,Pojď za mnou" pronesl když zamčel dveře.

Šli jsme chodbou a pak zabočili do prava, do tmavě hnědých dřevěných dveří.

V těch tveří byly schody, nejspíš do sklepa.

Sešli jsme dolů a já uviděla velké železné dveře.

Jak je Dres otevřel spatřila jsem řetězy,pouta a ruzné škrábance na zdech.

,,K čemu to je?" zeptala jsem se ale odpověď jsem dávno věděla.

,,Slouží to na proměnu pro nováčky, jako ty." zašklabil se na mě.

,,Mám strach." zašeptala jsem skoro neslyšně.

,,Kdyby jsi neměla strach, byla by jsi blázen" zasmál se, i když tu nic vtipného nebylo.

Prokroutila jsem hlavou a otočila jsem ke dveřím, udělala jsem krok a Dresova mě zastavila.

,,Co je?" zvedla jsem nad ním obočí.

,,Tady strávíš tvůj první úplněk" zahleděla se mi do očí ale já uhla.

Jakou má ten pán nějakou starostlivost, však mě ještě přednedávnem mlátil.

,,Ne" jednoduše jsem odsekla. Je mi jedno že to tady bude bezpečnější, ale radši se budu prohánět vlese, než být zavřená v tomhle sklepě.

,,Ano, můžeš někomu ublížit a někdo zase tobě" snažil se znít vážně. 

Musela jsem se zasmát nad tou jeho nepovedenou vážností.

,,Kdo by mi mohl něco udělat?" svědomí mi nedalo, musela jsem se ho zeptat.

,,Lovci" řekl skleslým hlasem.

,,Jako by ti na mě záleželo" odfrkla jsem.

Vykašlala jsem se na něj, otočila jsem se ke schodům, vyšla je a snažila se vijít.

Nepodařilo se mi to. Zase mě zastavil jeho ruka.

,,Jsi omega, jsi sama. A všichni víme že samotný vlk v divočině moc dlouho nepřežije." usmál se a pokračoval.

,,Můžeš se přidat, k smečce Blacků" pověděl s úšklebkem.

,,Ne!" odsekla jsem a tentokrát už jsem se nenechala zastavit.

Vyšla jsem z jeho domu a uvědomila jsem si že jsem skoro na druhém konci města.

No nic, jdu pěšky. Furt lepší než být s ním. Co si to o sobě myslí? Že jsem naivní? Ať si trhne nohou.

Ano potřebuju pomoc s ovládáním, ale od něj to nikdy nepříjmu. Zas tak zoufalá nejsem.

x

Po asi půl hodině jsem došla domů.


x

xOmlouvám se že je tak zakončené a krátké, ale už jsem chtěla něco přidat! :) Hrozně děkuju za 262 přečtení :3 Je to neuvěřitelný :') 

Aj laf jůůů <333
-L