Black and White [CZ]

5. Rozhodování

,,Ahoj" zakřičela jsem přes celej barák a čekala na odpověď.

,,Ahoj" odpověděl z jeho pokoje.

,,Jak bylo" pokračoval.

,,Super a ty?" zalhala jsem. Není mi super. Kluk který mě mlátil mě chce do jeho smečky. Při úplňku mě chce spotat ve sklepení.

Co jsou to za lidi? Na to už dávno existovala. Nejsou lidi ale vlkodlaci a bohužel jsem jedna z nich.

Nechci být. Kdyby existoval nějaký lék, hneb bych ho brala, za jakoukoliv cenu.

,,Jo jdeto" odpověděl a já si mezitím zalezla do pokoje.

Vytáhla jsem projekt a dělala jsem na něm.

Konečně mi chyběl jen podepsat, vtom mi zapípala SMS-ka.

,,Už máš ten projekt hotovej? Dres" jak jsem došla po slovo 'projekt' došlo mi kdo píše.

,,Ne ještě jsem ani nezačala. Jistě že už ho mám." odpověděla jsem kysele.

,,Fajn a zítra začneme s vícvikem." napsal.

,,Nikdo si tě nežádal o pomoc" napsala jsem a sedla si na postel.

,,Já jsem s tím nesouhlasil, ale můj táta (alfa) řekl že musím, nechce riskovat že by nás někdo odhalil a ještě by po tobě mohli jít lovci" odpověděl.

,,fajn" nakonec jsem souhlasila, ale mám já na výběr? Ne nemám.

Lehla jsem si a koukala do bílého stropu.


Po půl hodině civění jsem se rozhodla jít do sprchy. 

Cítila jsem každičkou horkou kapku, která dopadala na moje tělo a spůsobovala uvolnění svalů.

Zabalila jsem se do ručníku a přešla jsem do pokoje, kde jsem si to zamířila ke skříni.

Vytáhla jsem si pyžamo v podobě šedých kostkoovaných kraťasů a černého tílka.


,,píp, píp, píp." slyšela jsem otravný zvuk budíku, který mi drásal uši.

Z postele se mi nechtělo. Znáte ten pocit jak jste unavení, víte že musíte vzát ale prostě se vám nechce? 

Po dlouhém přemlouvání sama sebe, jsem se odhodlala vstát z postele a zamířila jsem to přímo ke skříni.

Vzala jsem si obyčejný džíny a volný tílko. Provedla jsem ranní hygienu a namalovala jsem se. Né moc, protože to s tím moc neumím. 

Můj nos vicítil že Jake dělá omeletu. Rozeběhla jsem se do kuchyně. Už mě hrozně kručelo v břiše a nedalo se to vydržet.

,,Dobré ráno" pozdravila jsem a moje oči směřovali jen a jen na omeletu.

,,Dobré šípková Růženko" zasmál se. 

Šípková Růženko mi říká od té doby kdy jsem zaspala celou školu. Ano zaspala jsem školu. 

Vzala jseem si omeletu a sedla si ke stolu. Jakmile jsem už do sbe dávala poslední kousek omelety, šla jsem si obout boty.

,,Ahoj" zamávala jsem Jakovi a vyrazila jsem do školy.

Musím si promyslet, jestli příjmu nabýtku od Drese a nebo ne.

Když řeknu ano, budu muset se přidat k nim do smečky. To znamená že budu podřízená někomu koho neznám a jestli řeknu ne... tak to může dopadnou jak pro mě tak i pro ostatní dost blbě. Ale mám to risknout nebo ne?

Vešla jsem do školy a díky mím myšlenkám jsem do někoho vrazila a spadla na zem.

,,Dávej bacha" zasyčel ten kluk do kterého jsem narazila.

,,Promiň" odpověděla jsem a šla ke své skříňce a vytáhla jsem si zeměpis který jsem měla jako první hodinu. 

Ten kluk tu musel být nový, nikdy předtím jsem ho tady neviděla.

,,Hele promiň kdo je ten novej kluk?" zeptala jsem se jednoho blonďatýho kluka s modrýma očima.

,,To je Nia Marco" řekl se strachem v hlase.

,,Dík" kývla jsem na něj a raději jsem se vydala do učebny zeměpisu.


x

Konečně je tu další část!!! Omlouvám se že teď dlouho nebyla, měla jsem v tomhle týdnu toho hróóózně moc :( Snad se vám nová část líbí. Nová postava Nia :3 Hrozně se mi líbí a doufám že se zalíbí i vám ;) Jinak jste blázni? Na příběhu je momentálně 740 přečtení :O To je užasný :3 Budu hrozně ráda za každý vote nebo koment, všechny si je čtu. Sice na některý neodpovídám ale přečtu si je :**

Aj laf jůůůůůů ♥♥♥♥♥♥♥♥
-L