25. Rituál

2.2K 157 22
                                    

Probudily mně ranní sluneční paprsky, které pronikaly skrz žaluziemi na okně. Chvíli jsem se ještě válela na posteli, ale pak jsem už konečně vstala.

Vůbec jsem nemyslela na to že dnešek je můj poslední den života. Lhala bych kdyby jsem řekla že nemám strach, protože kdo by ho v téhle chvíli neměl.

Trochu jsem si upravila vlasy a rukou potom šáhla na kliku od dveří, které jsem následovně otevřela. Schody jsem sešla pomalu a hlavně potichu. Skusila jsem první dveře s nadějí že to budevkuchyň. Špatně. Byl to obývák. Tak teda druhé dveře...konečně kuchyň. Všichni čtyři už seděli u stolu a o něčem si povídali.

,,Dobré ráno" pozdravila jsem je. Všichni se na mně podívali a pak mně taky pozdravili, kromě Alexe.

Co mu zase je? Má to počem toužil. Asi jen nějaká častá změna nálad.

Šla jsem k ledničce a otevřela ji. Zalapala jsem po dechu když jsem tam uviděla sáčky s krví a žádné jídlo. Zůstala jsem stát na místě a pozorovala obsah ledničky. No fuj. Slyšela jsem jak se někdo začal smát, i hned jsem se otočila abych věděla kdo to je. Joe a David. Tris jen prokroutila oči a Alex byl mimo realitu.

,,Koupila jsem ti něco k jídlu, protože tu není žádný gentleman aby se o to postaral sám" řekla a očima vraždial Joea s Davidem. Vděčně jsem se na ni usmála a pak prokroutila oči nad tím že se kluci ještě pořád smáli a nevypadalo to že by v brzké době chtěli přestat.

,,Tak dost!" ozval se místností Alexův křik a všichni zmlkly, ale pořad šlo vidět že jim cukají koutky. Musela jsem se taky pousmát, protože Alex byl vzteky bez sebe.

,,Tesso běž nahoru. Hned!" řekl Alex a já jsem ho poslechla. Nechtěla jsem vidět co by udělal kdybych ho neposlechla. Vyšla jsem schody a vešla do svého dočasného pokoje. Lehla jsem si na postel a koukala do zdi. Tiše jsem ležela na boku a poslouchala hlasy ze zdola, když najednou utichly, tak jsem slyšela jak někdo jde po schodech nahoru. Kroky se přibližovaly a pak najednou utichly. Někdo otevíral dveře a potom je za sebou zase zavřel. Bála jsem se. Přitiskla jsem víčka k sobě a doufala že si bude myslet že spím.

,,Přinesl jsem něco na pití" řekl klidným tónem, ale já jsem pořád dělala že spím. Slyšela jsem jak nalil něco do sklinky, hádám že alkohol.

,,No tak, nedělej že spíš, zas tak blbej nejsem" zasmál se. K sakru.

Posadila jsem se a Alex se na mně usmál a podal mi sklenku s nějakou tekutinou.

,,Co to je?" zeptala jsem se.

,,Burbon" pověděl bez emocí. Nechtěla jsem ho naštvat tak jsem to do sebe co nejrychleji kopla. Zaksichtila jsem se nad tím jak to bylo hnusný. Alex se jen pousmál.

,,Za tři hodiny jedeme tak se připrav." mrkl na mně a pak odešel.

*O tři hodiny později*

Sedím v autě a koukám z okýnka. Mezi náma panuje obrovské trapné ticho. Je mi to nepříjemné.

Zajeli jsem někam na polní cestu která vedla někam do lesa. Zastavili jsem kousek v lese. Alex vystoupil a já udělala přesně to co on. Podívala jsem se na něj a on jen kývl hlavou k lesu. Šly jsme hlouběji a hlouběji. Zastavili jsme na mýtině, kde byli další lidé. Dva kluci byli svázaní a jejich oči koukaly na mně. Raději jsem od nich odvrátila zrak a přesunula jsem ji na malou hnědovlasou dívku, která si něco pro sebe mumlá.

,,Riky" zavolal na tu malou brunetu Alex.

"Máš to?" optala se ho.

,,Jasně" odpověděl a podal jí krabičku. Vyndala z něho řetízek a vydala se k něčemu co vypadá jako kotel.

,,Stoupni si sem" postavil mně na místo kde mám stát. Pohledem jsem střelula k těm dvoum klukům, kteří mně pořád pozorovali. Nejspíš budou nezbytné oběti.

Riky, jak jsem se dozvěděla tak si začala zase něco mumlat. V tom kotlíku zničeho nic začal hořet oheň. Teď mi to došlo. Ona je čarodějka. Ale si vzal dýku a řízl se do zápěstí a krev nalil do ohně, který potom zmodral. Došel k jednomu z těch kluků a vrazil mu kolík do srdce. No jo upír. Kolík potom vytáhnul a hodil ho do ohně v kotlíku. Přešel k druhému z nich a vyrval mu srdce z těla, které potom hodil také do kotlíku s ohněm. Došel až ke mně a v jeho očí byla vidět lítost. Opatrně jsem přikývla a naklonila hlavu na stranu aby měl více místa. Pomalu se zakousl do mého krku a vysával moji krev. Přidržel si mně abych nespadla.

Pak už jsem viděla jen tmu, která se rozplynula a já uviděla ostré bílé světlo. Párkrát jsem zamrkala a po chvíli jsem si na světlo zvykla. Tohle místo mi bylo povědomé. Až moc.

,,Tesso" uslyšela jsem něčí hlas jak mně volá. Trhla jsem sebou a viděla obrys postavy běžíc ke mně. Až po pár sekundách jsem poznala že je to Jacob. Usmála jsem se. Ale než stačil doběhnout tak jsem zase viděla bílé světlo a pak tmu.

Xxx

Wow...poslední díl je tady! Přidávám ho sem hodně brzy, ale snad jste rádi:)

Hrozně vám za vše děkuju!! Jste ty nejúžasnější čtenáři :3

I love You <3

Tak zatím pa u další serie! :*

-L

Black and White [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat