Tessa's POV
,,Nedělej to! " vyřikl Dres. Ale já musím. Na sekundu jsem zavřela oči a slyšela jsem jen křupnutí. Až moc rychle jsem otevřela oči. Myslela jsem si že Alex zabil Dresica, ale...
,,Asi je po mně, že?" řekl nevinně Nia.
Já jsem se zasmála a rozeběhla jsem se k Dresicovi, kterého jsem pevně objala.
,,Děkuju" zašeptala jsem směrem k Niovi.
,,Měli by jsme vypadnout" řekl Dresic.
,,Jo, to měli" vydechla jsem.
Konečně jdeme domů a problémy jsou na chvíli za námy. Ale pochybuju že tam zůstanou navždy. Jakmile se Alex probudí půjde po Niovi a zabije každého koho bude mít v cestě. Musíme si připravit nějalý plán a zbraně. My nad ním vyhrajem. Tomu věřím....tomu věřím.
Mám toho hodně za sebou....úplněk, dva únosy, lásku a pravdu. Pravda je taková že navždy budu zrůda co se umí změnit ve vlka. Zrůda co zabijí.
Nechci jí být, ale mám to v krvi. Tak mně tak napadá, byl Jacob taky vlkodlak? A rodiče taky? Co by se stalo kdyby tu teď všichni byli? Co by bylo kdyby bych dala Alexovi svojí krev a zachránila tak Jacoba? Co by řekl na to že jsem vlkodlak? Měl by mě pořád rád?
Otázky zaplňovaly mojí hlavu že jsem si nevšimla že jsme už doma.
,,Díky" usmála jsem se na Dresica a Niu.
Odemkla jsem svoje vchodové dveře a vešla do předsíňe. Dresic chtěl abych byla u něj ale já hsem jednoznačně odmítla.
Vešla jsem do koupelny a napustila jsem si vanu.
,,Bože jak tohle mi chyběli" povzdechla jsem si.
Lehla jsem si do vany a chvíli relaxovala. Umyla jsem si vlasy a následně i celé tělo. Vylezla jsem z vany a kolem sebe dala ručník. Na hlavu jsem si udělala turban a šla si do skříně pro oblečení. Vzala jsem si šedé domácí volné tepláky a černé tílko. Vlasy jsem si rozpustila a nechala je tak chvíli schnout. Rouhodla jsem se že si obědnám pizzu, protoe doma doslova nic není.
Vyzvedla jsem pizzu a šla k sobě. Zapla jsem noťas, najela jsem na ikonu filmy. Akční.
Divergenci nebo Bez dechu. Myslím že je předem jasno pro ce se rozhodnu.
Klikla jsem na Divergenci a dala 'spustit film'.
Ještě jsem to neviděla. Hned ze začátku to bylo trochu nudný. Uchvátilo mně to až neohrožení začali skákat z toho vlaku.
,,Wow" povzdechla jsem obdivuhodně.
A takhle pokračoval celý večer. Snědla jsem pizzu, dokoukala na film a šla spát.
Zítra je škola. Super! Páni květen je za dveřmi a za chvíli bude maturiťák a samotná maturita.
Ještě jsem se ani nerozhodla na jakou vysokou půjdu. Teda pokud na nějakou vysokou jdu.
***
Ráno jsem se probudila celkem brzy, tak jsem se oblékla, vzala tašku přes rameno a šla do kavárny.
Když jsem došla před kavárnu Starbucks, musela jsem se pousmát. Nevím proč ale usmála jsem se.
,,Co to budebslečno?" zeptala se mně postarší paní za pultem.
,,Jedno karamelové latté a dva čokoládové muffiny." nadiktovala jsem objednávku.
Po chvíli mi vše přinesla, zaplatila jsem a vyšla jsem směrem do školy.
Xxx
Agrrr....já jsem ten největší idiot na světě!!
Ve čtvrtek si předepíšu část a potom na ni zapomenu, že jí mám přidat. To se stane jen mně.
No doufám že se část líbila, je trošku kratší a pohodová, ale jsem s tím celkem spokojená. :)
Tuhlenctu kapitolu chci věnovat už jednou zmiňované Barunce, která je můj největší poklad! :3
Miluju vás všechny do jednoho!!
-L