15. Za školou.

2.6K 168 9
                                    

Probudily mně sluneční paprsky, které mě pálily do očí. Zkusila jsem otevřít oči, ale hned jsem je zavřela. Párkrát jsem zamrkala než jsem oči otevřela do kořán. Nevím jak jsem se do postele dostala, byla jsem ještě v oblečení ze včerejška. Asi jsem včera usnula v Dresově náručí.

Sepla jsem si vlasy do culíku a zamířila jsem si to ke skříni. Vybrala jsem si světle modré džíny a bílé tílko. Nic velkolepého to nebylo, ale lepší než nic. Měla jsem v plánu jít do kuchyně kde si dám snídani. Sice moc nesnídám, ale dnes mně čeká úplněk. 

Lhala bych, kdeby jsem řekla že nemám strach. Protože pravda je taková, že mám strach a to velkej. Ale jak říká moje motto, strach je pro slabochy.

Když jsem vešla do kuchyně, srdce mi vynechalo úder. Stál tam a dělal snídani. Tuším palačinky. 

,,Ahoj" pozdravila jsem Dresica.

,,Ahoj" pozdrav mi opětoval ,,Jak ses vyspala?"

,,Jak se to dá říct...co vaříš?" položila jsem otázku i když jsem odpověď dávno znala, jen jsem nechtěla aby nastalo to trapné ticho.

,,Palačinky." usmál se na mně od ucha k uchu.

,,Aha"

,,Připravená na dnešek?"

,,No...vlastně ani moc ne." sklopila jsem pohled na svoje nohy.

,,Jak to?"

,,Mám strach."

,,Z čeho?"

,,Já...nevím. Jednou se mi zdál sen že se proměním a neovládnu se, že bych dokázala ublížit Jakovi." zadržovala jsem slzy ale marně.

Jedna slza se vykutálela z mého oka a za ní hned další,další a další. 

Dresic si mně přitáhnul ke svému tělu. Byla jsem nalepená na něj a jeho ruce mě hladil po zádech. Každý jeho dotyk vyvolával pocit jistoty, bezpečí a především husinu. Tohle jsem v životě necítila. Může být něco tak krásný?

,,To bude v pořádku." utěšoval mně.

Odtáhla jsem se od něj a podívala jsem se mu do očí. Měl je tak krásně modré, že jsem se nechala v nich topit. Dávali hodně najevo, ale na druhou stranu né víc než kdokoliv potřeboval.

,,Děkuju" zašeptal jsem.

,,Pojď musíš se najíst" kývnul hlavou ke stolu, kde byly na talíři palačinky polité čokoládou a jahody. Opatrně jsem se na něj usmála a šla si sednout ke stolu. Pustila jsem se rovnou do své porce. Po první soustu musím uznat že byly vinikající. 

,,Hmm, to je dobrota"  řekla jsem s plnou pusou. 

,,Díky" usmál se na mně.


Když už jsme dojedly dala jsem nádobí do myčky. Cítila jsem jak mi někdo obmotal zezadu ruce kolem mého pasu.

,,Co to děláš?" zašeptala jsem, ale nechtěla jsem aby přestal. V mém břiše nahromadili motýlci a nejen v mém břiše, v celém mém těle. 

Neodpovídal, jen si dal jeho hlavu na moje rameno.

,,Měli by jsme jet do školy." pošeptala jsem mu u hlavy i když jsem o škole nechtěla ani slyšet, natož o tom mluvit. Nechtěla jsem kazit tuhle krásnou chvíli kterou si budu pamatovat navždy.

,,Co kdyby jsme se dneska na školu jednoduše vykašlali?" řekl s naprostým klidem.

Nikdy jsem školu nezameškala. Byla jsem vzorná, snažila jsem o nejlepší známku a teď mám jít jednoduše za školu? Po tom všem by mi to bodlo. Potřebovala jsem zapomenout na chvíli na starosti a stres.

,,Fajn. Co máš v plánu?"

,,Tohle" 

Rychlostí světla mně přetočil abych stála naproti jemu. Na jeho tváři pohrával pobavený úšklebek. Nebezpečně se ke mně začal přibližovat. Až nás dělily jen dva centimetry, bez mrknutí oka tuhle vzdálenost překonal. Jeho rty byly na těch mích. Měl je tak jemné a měkké, přesně pasovali na ty moje. Zase v celém mém těle poletovali motýlci a já se toho pocitu nechtěla jen tak vzdát. 

Na chvíli jsme se od sebe odtrhly aby jsme se mohly nadechnout. Podíval se mi do očí a já zase jemu. Hráli mu tam jiskřičky, bylo to něco úžasného se na to dívat. 

Zanedlouho vyhladaly jeho rty ty moje a byli jsme na sebe nalepený tak že mezi námi nebyl ani kousek volného místa. Teď už to nebyl něžný polibek, ale vášnivý. Oba jsme věděli jedno. Potřebujeme toho druhého. 

Vyskočila jsem a obmotal jsem si moje nohy kolem jeho pasu, při tom ani jednou jsme se neodtrhly. Pomalu mě chytil a odnesl do pokoje. Lehce mně položil na postel. 

x

Omlouvám se že to končím zrovna tady, ale musím vás nechat trochu napjaté :D Ale jsem si plně vědoma že to v příští části budu muset napsat :/  omlouvám se za překlepy a podobné chyby, ale dnes jsem naprosto vyčerpaná. Škola, odpoledňák, dva tréniky hned po sobě a mám dost :D 

V mediích máte Niu na přání mé milované Barunky <33 

Jinak viděli jste film Divergence? Pokud ne, tak rychle na ulož to a stahovat. Já jsem spíš na knihy a na filmy se moc nekoukám, ale tohle je pecka. Můžu to doporučit, je to úplně o ničem jiném než ostatní filmy. Hraje tam Theo James (Čtyřka) který u nás hraje Alexe a Shelanie Woodley (Beatice/Tris) která hrála v Hvězdy nám nepřály :)) Takže doporučuji zkouknout :)

Pokud máte nějaké připomínky/otázky napište mi je do komentářů a určitě mně potěší i votes :*

Lidi já vás miluju. Tahle povídka se drží na 1. místě v kategorii Vlkodlaci - žhavé novinky a už skoro 7K přečtení. Jako rlly? To překvapení bude dříva za 10K než za 5K jak se tžak koukám :D Děláte mi obrovskou radost <33

Aj laf jů <33

-L


Black and White [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat