Pod kamerou #2

11. Nabídka

Ani nevím  jak jsem musela včera usnout na tý židli u svítícího monitoru.
L: Týno?
T: Kolik je sakra hodin?
L: Půl osmý. Co tady děláš?
T: Včera jsem ještě potřebovala něco vědět a asi jsem  tady omylem usnula.
L: Nelži. Vidím ty červený oči. Brečela si.
T: Tak jo, ale zůstane to mezi námi.
L: Slibuju.
T: Včera jsme se s Jankem pohádali a to dost. Nemá aliby na dobu vraždy a nechce mi říct proč.
L: Cože?
T: Jsou jen dvě možnosti...
L: Kterou chceš radši?
T: Já ani nevím.
L: A která je podle tebe pravděpodobnější?
T: Nedokážu akceptovat ani jednu.
L: A co děti?
T: Myslíš, že je nebezpečný nechávat je s ním?
L: To musíš vědět ty.
T: Vlastním dětem by neublížil.
L: Jak dlouho tady chceš zůstat?
T: Dokud se nevyřeší případ a neřekne mi kde byl.
L: Nechceš jít radši ke mě? Mám tam gauč, koupelnu.
T: Tady jsou sprchy taky a všechno co potřebuju. Ale děkuju za nabídku.
L: Kdyby sis to rozmyslela stačí říct.
T: Budu si to pamatovat.
L: Dobře. Udělám ti kafe.
T: Díky.
Já zatím vstala a šla se na záchody upravit. Jsem žena, mám tady nějaký věci pro případ nouze. Namalovala jsem se tedy a vlasy si vyčesala do culíku. Když jsem upravená cítím se silnější a to teď potřebuju. Nesmím propadnout krizi, i když to tak možná dopadne.
L: Vypadáš skvěle.
T: No díky.
Vypila jsem to ještě vařící kafe abych se probrala a šla jsem pracovat.
L: V tom notebooku jsem toho moc nenašel. Ale vypadá to, že nepřátele neměl. Aspoň o nich nevěděl, protože v chatech na instagramu jsem nic nenašel a jinde taky ne. Psal si s fanoušky a taky tam měl jeden dokument o svatbě. Očividně plánoval pro Kláru překvapení v podobě její oblíbený kapely, protože měly přijet Chinasky.
T: To není levná sranda co tak znám.
L: To rozhodně není.
T: Takže Klára to pravděpodobně nebyla, protože teď všechny peníze a všechno zdětí jeho máma. Klára by to udělala až po svatbě.
L: Skvělá úvaha.