Pod kamerou #2

16. Rozvod nebo dovolená?

Další den a já se probouzím ve svý malý posteli v našem malým pokoji. Trochu jsem doufala, že se probudím doma vedle Janka a všechno bude v pořádku, ale očividně ne.
V koupelně jsem se převlíkla a jelikož tady nemám ani hřeben tak jsem si akorát rukou upravila vlasy a šla vzbudit děti.
K: A jak mám jít do školy bez tašky?
T: Prostě se omluvíte, že dneska věci mít nemůžete a že zítra už je mít určitě budete. Jo a jídlo si prosím vás kupte v bufetu dám vám peníze.
Každýmu jsem dala dvě stovky aby měli i na snídani i na svačinu a vydali jsme se k nim do školy. Tentokrát ještě autem.
T: Buďte opatrný a pak mi zavolejte jo. Klíče jsou na hotelu takže si je tam vezmete a já pak odpoledne přijdu.
N: Jasně.
K: To zvládnem.
Rozloučili jsme se a já odvážně jela k Jankovi. Modlila jsem se aby tam nebyl, protože nepotřebuju hned po ránu zkazit náladu...
Odemkla jsem dveře a pomalu šla dovnitř v botech.
Nikdo tu nebyl a tak jsem rychle šla balit věci dětem a nakonec sobě.
Do auta jsem nanosila tři kufry nejnutnějších věcí a jela k nám abych to tam nechala a jela zpátky k Jankovi nechat mu tam auto. Nechci se s ním pak hádat, že mu všechno beru.
Klíče jsem mu hodila dovnitř, ale ty od domu jsem si pro jistotu nechala.
Tramvají jsem dojela na stanici a došla do kanceláře kde seděl Lukáš a četl nějaký papíry. Takhle z dálky tipuju, že je to něco odbornýho, ale nevím.
T: Ahoj.
L: Čáu. Tak co?
T: Auto jsem mu nechala, věci mám a tipuju, že jsem na internetu.
L: Jo jsi. Koukal jsem se. Má to krásnej nadpis ,,Rozvod, nebo dovolená?"
T: Bože oni už fakt neví co psát.
L: Ale sluší ti to tam.
T: No to je skvělý. Každopádně já se musím osprchovat, protože jsem k tomu už dost dlouho nenašla čas.
L: Jo běž.
Sprcha nebyla jedinej důvod... Bylo mi blbě a to dost. Fakt nevím co to se mnou je, ale už od rána je mi na zvracení a prostě divně.
Asi nervy, to je nejpravděpodobnější možnost. Je toho teď prostě hodně.