21. Dvě mouchy jednou ranou

209 5 0
                                    

J: Týno!
Uslyšela jsem a využila toho, že vrah se podíval směr hřiště a vykopla mu zbraň z ruky.
On se, ale nepřestal bránit a tak jsme začali bojovat styl judo asi. Bez pravidel, prostě ho musím sejmout za jakoukoliv cenu. Ale taky jsem těhotná což je značný omezení co se týče ochrany mýho břicha. Ale pokud ho nesejmu teď tak někdo umře a to se stát nesmí.
Taky je problém, že útočník je větší než já, silnější než já a jakoby věděl co nedokážu.
Ale stejně vyhraju, jako vždycky.
Zahlídla jsem Janka jak běží sem, ale já nechci aby sem běžel. Neumí se takhle rvát a mohlo by se mu něco stát a to prostě nechci.
T: Janku vypadni! Já to zvládnu!
Zařvala jsem na něj a v tu chvíli schytala slušnou ránu do žeber a o vteřinu později ucítila podlahu.
Pokusila jsem se co nejrychleji vstát, ale to už bylo pozdě a jeho pistole mi opět mířila mezi oči.
J: Přestaň na ní mířit hajzle!
Další problém je, že moje pistole je někde pod sedačkama a já netuším kde.
T: Já to zvládnu, ty jdi!
Útočník pomalu přesunul pistoli na moje břicho a v tu chvíli mi to došlo. vím odkud ty oči znám a vím kdo se skrývá pod maskou. A myslím, že vy už to víte taky.
T: Tak jo konec. Vím kdo jsi už se nemusíš skrývat za tou pitomou kuklou.
L: Skvěle. Ti to trvalo.
J: Přestaň na ní mířit a říkám to naposled!
L: Proč? Zabiju dvě mouchy jednou ranou.
J: Co?
Využila jsem toho a rozběhla se k Lukášovi abych ho z výšky srazila k zemi.
Lukáš padal a já ucítila ostrou bolest v rameni.
Každopádně jsem to nechala radši být a sebrala Lukášovi zbraň.
Strhla jsem mu masku a pořádně na něm klečela aby se nemohl zvednout.
T: Končíš.
Vytáhla jsem pouta a nasadila mu je. Já vám říkam, že bude sedět navěky. Celou tu dobu si hrál na nějvětšího kámoše a nakonec mě málem zabije.
J: Ty krvácíš.
Přišel ke mně a svým dresem mi tlačil na ránu v rameni.
T: Není to tak zlý.
J: To řekne až doktor. Už sem určitě někdo jede.
T: Janku teď si mi pomohl, ale nejde zapomenout na to co se stalo...
J: Týno já ti to vysvětlím. Všechno ti vysvětlím, ale teď musíš do nemocnice.
Už přibýhali jak záchranáři tak zásahovka. Docela by mě zajímalo proč jim to trvalo tak dlouho, ale aspoň třeba dostanu medaily. Dobře to asi ne, ale myslím, že pochvalu bych minimálně od Slávie dostat mohla.
















Pod kamerou #2Kde žijí příběhy. Začni objevovat