Pod kamerou #2

7. Blbost

T: Nepřišlo vám, že by se v poslední době choval nějak divně?
Mm: Choval se jako vždy. Vyprávěl o fotbale, těšil se na svatbu. Bože proč on?
T: Takže vám opravdu nic divného nepřišlo?
Mm: Ne. Byl to veselý kluk. Mám tu všechny články kde se objevuje. Vždycky byl nadšený, že se o něm, nebo o týmu někde píše.
T: A jeho přítelkyně, Klára. Jaká je?
Mm: Hodná mladá žena. Plánovali s Marečkem po svatbě založit rodinu a žít podobně jako vy s Jankem Linhartem. Když ho poznal byl nadšený, nemohl uvěřit, že si tyká s hvězdou fotbalu.
T: Kdysi jsem to měla stejně.
Vzpoměla jsem si na začátek našeho přátelství a vztahu.
Mm: Klárka má v Praze jednu veganskou restauraci. Je to cílevědomá holka.
T: Marek byl vegan?
Mm: Ne to ne, ale rád zkoušel nové věci a tak se poznali.
T: Jak dlouho byli spolu?
Mm: To nevím, dva roky už to možná bude.
L: Můžete nám říct s kým se váš syn v poslední době nejvíc bavil a stýkal?
Mm: To nevím, asi s kluky z týmu a s Klárkou. Bydleli spolu v Praze.
L: Měl ještě jiné známé?
Mm: Možná někoho ze školy nevím.
T: Děkujeme za pomoc my už půjdem. Ale určitě se ještě uvidíme.
Mm: Dopadnete toho zmetka?
T: To vám slibuji.
Mm: Děkuju vám.
...
Sedli jsme do auta a mířili do Prahy za Klárou Matějkovou do její vyhlášený veganský restaurace.
L: Jaký máš z toho pocity teď? Většinou n ás zavedli k vrahovi tak co si myslíš teď?
T: Upřímně se ztrácím. Přijde mi to jako jednoduchý a zároveň nerozluštitelný. Vrah po sobě zakopal stopy. Musíme zjistit alibi celého týmu a někam se posunout. Prostě si myslím, že je to hra o čas. Jakoby si s námi chtěl někdo hrát.
L: Abych pravdu řekl teď mě děsíš ještě víc.
T: Sebe děsím taky.
L: Můžu se zeptat, nenaštvi se nemyslím to zle jen se ptám. Myslíš že by to mohl být Janek?
T: Blbost. Janek nemá důvod něco takovýho dělat a prostě ne.
Jak se na to vůbec může ptát. Já Janka znám, tohle by nikdy neudělal a už vůbec ne kamarádovi a spoluhráči.
L: Promiň.
T: Ne v pohodě je logický, že se ptáš.
L: Ale na seznamu podezřelých zůstává. Někdo by si mohl myslet, že ho krejem.
T: Dobře.
Vstoupili jsme do prostorné restauraci a mířili k pultu, za kterým stála Klára. Máme její fotku z instagramu.
T: Dobrý den, detektiv Linhartová, jste Klára Matějková?
K: Dobrý den, ano jsem. Co potřebujete?
T: Můžeme mluvit v soukromí?
K: Nešlo by to tady, mám tu zákazníky. Je to důležité.
T: Velmi.
K: Tak dobrá, pojďte se mnou.
Došli jsme do kanceláře vedoucí, tedy Kláry a sedli si ke stolku.
K: Tak o co jde.
T: Jde o vašeho snoubence Marka Sladkého.
K: Co je s ním? Stalo se mu něco?
Podívala jsem se na Lukáše a naznačila, že podruhý za den už to říct nedokážu.
L: Je mi to líto, vašeho snoubence někdo včera večer zavraždil.
K: Ccože?
Podala jsem jí kapesník, na stole měla celou krabici.
K: Proč by to někdo dělal?
T: Snažíme se to zjistit. Mohla byste nám říct o Markovi nějaké věci.
K: Ale vy jste ho znala ne? Byla jste pozvaná na svatbu.
T: Ano párkrát jsme se viděli.