Dneska jsme tvrdě makali, ale myslím, že vás by asi nebavilo kdybych vám to celý popisovala. Měli jsme několik výslechů a taky přišli novináři, kterých jsme se museli nějak ladně zbavit. Řeknu vám, nebyl to lehkej den,ale co přišlo odpoledne mě oddělalo...
Příchozí hovor Kiki
Bylo kolem třetí což mě překvapilo, protože v tu dobu většinou nikdo nevolá.
T: Ahoj, děje se něco?
K: Mami muséíš přijet. Táta je opilej. Dal i facku a Niky se s ním začal rvát.
Brečela a já se zvedala ze židle a běžela do auta.'
T: Už jedu. Buď opatrná.
Típla jsem to a šlápla na plyn. Je m i úplně jedno jestli mě někdo vyfotí hlavně musím zachránit svoje děti.
Za čtvrt hodiny jsem byla před domem a běžela do obýváku.
T: Jak se opovažuješ šahat na moje děti!!
K: Mami.
J: Takže už jsou jen tvoje?
T: Stalo se z tebe hpovado tak se nediv!
Hledala jsem Nikyho a pak jsem ho viděla ležet na podlaze.
T: Panebože ty fakt nemáš hranice!
Přiběhla jsem k němu.
T: Niky vnímáš?
N: Jo jsem skoro v pořádku.
T: Vypadáš příšerně. Pojďte jedem pryč.
J: Děti mi vzít nemůžeš!
T: Tak to teda můžu.
Postavila jsem se před něj a on mi dal facku.
T: A já tě bránila. Doufala jsem, že jsi jen zničenej, ale ty si kretén. Táhni k čertu!
Vzala jsem Kiki a Nikyho za ruce a držela je za sebou aby jim nic neudělal.
Se slzama v očích jsem za námi zavřela dveře a sedli jsme do auta.
T: Co tě bolí?
N: Nic. Budu v pohodě.
T: Prosím nelži mi.
N: Možná ruka a nos, ale to bude v pohodě.
T: Sakra. Neměla jsem vás tam nechávat. Omlouvám se.
K: Ty za nic nemůžeš.
T: Ale můžu. A ty jsi v pořádku.
K: Jo, Nik mě chránil.
T: Jste úžasný. Jedem do nemocnice.
N: To nebude potřeba.
T: Bude.
N: A co jim řekneš?
T: To je na tobě co jim chceš říct.
N: Když řeknu prfavdu média tátu zničí.
T: Budu s tebou ať se rozhodneš jakkoliv.
N: Dobře.
ČTEŠ
Pod kamerou #2
Short StoryPokračování povídky Pod kamerou, ale tentokrát trochu jiné. Už to není o bezstarostném životě mladých zamilovaných teenagerů, ale o životě dospělích. Navíc, když je ona detektiv vyšetřující vraždu a on podezřelí číslo jedna...
