Pod kamerou #2

24. Víc než to

N: Nejsem si jistej, že to bude dobrý.
J: Já vím, že se to tak nezdá, ale bude.
K: Tys mámu viděl. Co se tam stalo?
J: Byla neuvěřitelně statečná. Dokázala se prát mnohem líp než já a Nik dohromady. Nevzdala se, když na ní mířil a dokázala se mu postavit, i když to byl její nejlepší kámoš. Dokázala ho sejmout tak dokonale jako umí málo lidí. Nebála se jít proti němu samotná a chránila všechny okolo včetně mě.
N: Jak se jí stalo to zranění o kterým psali na netu?
J: Aby ho dostala k zemi musela riskovat. Buď všechno, nebo nic a ona se nevzdává což víte. Dostala ho k zemi dost elegantně, ale on v tu chvíli vystřelil a trefil jí do ramene. Původně mířil na břicho, ale naštěstí minul. I postřelená se na něj vrhla a zatkla ho. Bez jakýkoliv pomoci čelila vrahovi a nebála se. A pak se pomalu ani nenechala odvést sem.
Mám úžasnou manželku, neměl bych se chovat tak jak jsem se choval. Nesmím jí ztratit.
N: Je skvělá.
J: To je. Je víc než to.
Pak už jsme jen mlčky seděli a čekali na příchod doktorky.
D: Pan Linhart?
J: Ano.
D: Doktorka Vašíčková, vaše žena je na pokoji a spí. Za chvíli by se měla vzbudit tak jestli chcete být u ní můžete jít se mnou.
Zvedli jsme se a šli s doktorkou.
Okamžitě jsem si stoupl vedle spící Týny a chytil jí za ruku.
J: Promiň.
Řekl jsem tiše a díval se na ní jak je krásná.
J: Bude v pořádku?
D: Ano. Za dva dny ji propustíme, ale měla by se šetřit.
J: Postarám se o to.
Doktorka odešla a já dál sledoval Týnu beze slov.
Nik s Kiki stáli z druhý strany a čekali jsme.
Ucítil jsem lehký stisk ruky a následně pohlédl Týně do již otevřených očí.
T: Co tady děláš?
Řekla tiše, ale ne útočně. Navíc mě pořád drží za ruku což je dobrý znamení.
J: Týno já tě miluju, hrozně moc tě miluju a byl jsem vůl. Nikdy si neodpustím co jsem udělal, ale nedokážu bejt bez tebe.
T: Janku já bych ti měla něco říct, vám všem.
J: Myslím, že vím co chceš říct.
T: Víte že jsem...?
J: Sestra se prořekla.
T: Asi by nebylo dobrý vychovávat dítě sama takže asi tvou omluvu přijímám. Ovšem potřebuju čas.
J: Dám ti kolik času budeš potřebovat.
T: Jo a taky...Co si dělal ten večer.
J: Víš jak si říkala, že by se ti líbila výřivka a sauna. No tak jsem se byl domluvit na koupi rodinnýho domu.
T: To myslíš vážně? Proč si to neřekl předtím?
J: Mělo to bejt překvapení.