Pod kamerou #2

18. Je to tady

Dneska jsme udělali několik výslechů a taky jsme byli mluvit s doktorem, který operoval Tomáše. Prý měl obrovský štěstí, že nevykrvácel.
No a pak jsem jela na hotel připravit se na noční jízdu a taky jsem si cestou něco vyzvedla v lékarně. Každopádně jsem si to vyzvedla ve slunečních brýlích a čepici. Nepotřebuju aby se něco psalo ještě než to zjistím sama a taky než to řeknu svým blízkým sama.
Došla jsem na pokoj kde už byly děti.
T: Ahoj, tak co škola?
K: Šlo to.
N: Gut.
T: A co Amálie?
N: Ještě nic. Nějak jsem neměl čas to řešit. Co táta?
T: Nevím, neviděla jsem ho.
N: Budete se rozvádět?
T: To já nevím, je moc brzo na to abysme tohle řešili. Nejdřív se situace musí uklidnit.
K: Co pátrání?
T: Zítra ho chytíme. A když už jsme u toho tak dneska v noci na něj jdeme s kolegou čekat na stadion takže ráno nebudu doma jo.
N: Nemůže se ti nic stát?
T: Budu v pohodě neboj. Kdyby něco mám tohle.
Vytáhla jsem z bundy pistoli a zase jí vrátila zpátky.
K: Si hustá mami.
T: Díky za uznání.
Usmála jsem se a šla do koupelny. Jakože vypadalo to, že jdu na záchod, ale kdybych šla na záchod tak vám to asi neříkám logicky že jo.
Vytáhla jsem z kapsy těhotenskej test no a kdo neví co se s ním dělá tak si to najděte na internetu, protože vám to asi vysvětlovat úplně nebudu.
Každopádně jsem si ještě dala sprchu aby to nebylo divný, že jsem tam tak dlouho.
...
Je to tady... Hlavně klid...
Vzala jsem to do ruky a s nádechem se na to podívala.
Nevím jestli říct bohužel, nebo že je to úžasný, ale jsou tam dvě čárky.
A dvě čárky znamenají pozitivní takže komu to ještě nedocvaklo tak jsem na osmdesát procent těhotná. Jasný může se to splíst, ale to by nedávalo logiku.
Chvíli jsem na to zírala a nakonec se rozhodla to vyhodit do koše a trošku to schovat pod ostatní věci.
Prozatím se to NIKDO nesmí dozvědět.