Dvojče - Larry Stylinson CZ

4

„Kde je táta?" zeptal se William, když večer přišel domů.

„Je na služební cestě na týden" řekl jsem mu.

„Udělej mi tu matiku" řekl mi a tak jsem se do toho hned al.

Jen jsme to opsal od sebe, ale psal jsem víc jako prase, takže jako on.

Dopsal jsme to a protože už bylo celkem dlouho, odešel jsme do koupelny.

Umyl jsem se a potom jsem zaplul do postele. Netrvalo to dlouho a usnul jsem.

---

Ráno jsem se probudil, když byl William už vzhůru. Byl na svém telefonu v posteli.

Vstal jsme a zase si na sebe vzal to samé jako včera.

„Fakt si na sebe nemůžeš někdy vzít něco jinýho? Vypadá to jako kdyby jsi byl smažka, která má jenom jedno oblečení" řekl mi a sám se začal oblékat.

On si na sebe bral každý den něco jiného.

Přesunul jsem se do koupelny, kde jsem si vyčistil zuby a učesal vlasy.

V pokoji jsem si už jen vzal batoh na záda a radši vyrazil do školy. Lepší tam být dříve, než déle.

---

Došel jsem tam a stoupnul si na nějaké místo abych počkal, než se otevře škola. Už jsem věděl, že se otevírá až v 7:40 ale i tak jsem sem dnes přišel tak brzy.

„Je, ahoj, ty jsi tady novej, žejo?" přišel ke mně nějakej blonďák.

„Umm, jo, jsem tady novej" odpověděl jsem.

„Já jsem Niall Horan, chodíme spolu dokonce i do třídy, ale já jsem tam včera nebyl, byl jsem u doktora" rozpovídal se a já jen přikývnul.

„A jak se ti tady zatím líbí? Bavíš se tady s někým?" ptal se.

„Ne, s nikým krom tebe se tady nebavím, ale to jsem se nebavil ani na minulé škole" řekl jsem popravdě a on na mě lehce vykulil oči.

„A co jsi jako vždycky dělal celý dny? To jsi se jako třeba učil? Nebo co jsi dělal, když jsi se s nikým nebavil?"

„Třeba jsem chodil ven sám, byl jsme na telefonu, učit jsem se taky občas učil a tak" řekl jsme a pokrčil rameny.

Právě přicházela ta bratrova úžasná parta a on se ušklíbl, když si všimnul, že se tady bavím s Niallem.

„P-počkat. Ten kluk vypadá v obličeji úplně stejně jako ty" divil se Niall vedle mě.

„Jo, je to moje dvojče" řekl jsme na rovinu.

„To je hustý! Taky bych chtěl dvojče, ale vy dva jste koukám stejní jenom v obličeji" řekl a já s ním musel souhlasit.

Stejně mě zase zajímal jenom ten kluk, který je tak moc krásný.

Nelíbí se mi ale to, že je nějak moc blízko k mému bratrovi.

Je to jasný, protože máme s bratrem celkem stejný vkus na kluky, tak jemu se líbí taky, a já protože jsme nicka, tak si mě ani nevšimne, ale s Williamem hned zase bude chodit, fakt super.

Jestli si jeho bude vodit domů a k nám do pokoje, tak budu radši chodit na celé dny ven, protože budu v jeho přítomnosti mimo.

Ale zase musím tam i někdy být, protože potom by jsem to mohlo přijít divné.

Z kluků, které William kdy měl, by byl tenhle jednoznačně nejhezčí.

A ano, vždy když se někde objevil někdo novej, kdo byl alespoň trošku hezkej, William ho hned dostal do postele. Když s ním přišel domů, tak mě okamžitě vyhodil z pokoje a zamkli si. Už jsem si po těch patnácti klucích zvyknul.

Já jsme ještě nikdy nikoho neměl. Nechci být jako bratr. Chci si prostě jen najít někoho, kdo mě bude milovat, já budu milovat jeho a budeme spolu až do konce života.

---

Odseděl jsem si těch sedm hodin se škole a potom jsme se vydal domů. Celý den jsme vždy pokukoval po tom klukovi a vždy když jsem ho viděl, byl jen u mého bratra.

Byl jsme vždy s Niallem, který stále něco povídal a většinu času jsem se tomu smál, protože má samé vtipné historky.

Dokonce mě i doprovodil domů a říkal, že mě někdy pozve k němu, ale nejdřív si tam musí uklidit. Odpověděl jsme mu na to to, že si kvůli mě určitě uklízet nemusí a že ho taky někdy pozvu i k nám dovnitř, pokud ho sem tedy bratr s tátou pustí.

Vešel jsme do pokoje, kde William ještě nebyl. Přišla mi na telefon zpráva od Williama.

William: Na večeři přijde Harry, tak uvař něco, co se bude dát jíst a možná budeš moct jíst s námi.