Dvojče - Larry Stylinson CZ

21

Harryho pohled

Louis mi po cestě usnul v náruči.

To že mu nebude moc dobře jsme poznal když mi brečel v náruči. Nevadilo mi to, líbilo se mi, že ho mám u sebe v objetí.

Došel jsem až domů, kde teď nikdo nebude.

Mamka v práci, táta taky a Gemma je teď u přítele, i když se vrací ještě dneska, ale teď se snad nevrátí.

Nějak jsem nás dostal do domu a odnesl jsem Louiho až ke mně do pokoje.

Položil jsme ho do postele a přikryl ho. Normálně bych mu i sundal kalhoty s mikinou, ale nemám na to. Možná později až zjistím jakou má teplotu, tak podle toho mu to buď sundám, nebo ne.

Šel jsme dolů pro teploměr a nehoře jsme mu ho al do podpaží. Trošku se probral, takže ho v podpaží udržel.

Zazvonil mi v kapse telefon, tak jsem se podíval, kdo to je.

Byl to Will. Nemá teď mít náhodou hodinu?

„Wille?"

„Čau Harry, kde jsi?" zeptal se do telefonu.

I přes to jakej jsem, tak do školy chodím vždy na čas a skoro vždy, když mi není nějak moc špatně.

„Jsem doma, proč?"

„jenom, že nejsi ve škole. Jen tak mimochodem, nepotkal si někde po cestě bratra? A proč jsi vlastně doma?"

„Jo, shodou okolností jsem tvého bratra potkal a doma jsem protože tady na posteli leží právě tvůj bratr s horečkou a špatnou psychikou" řekl jsem a uchechtl se.

„Je v pohodě? Mám něco udělat?"

„Ne, to je v pohodě, já se o něm postarám. Jen ho příště nenuť do věcí co nechce" řekl jsem a telefon položil.

Když už teploměr držel skoro deset minut, vzal jsem si ho od něj.

Bože můj, má ohromnou horečku!

„Lou, budu tě muset schladit, takhle to nejde" řekl jsem a vzal ho zase do náruče.

Nic neříkal, protože na to nejspíše ani neměl sílu.

V koupelně jsem ho posadil do vany a nejprve mu sundal mikinu. Hned s ní jsem vzal i tričko.

Je tak moc hubený, ale krásný!

Když jsem ho chytil za lem kalhot, dole se ozvalo bouchnutí dveří. Sestra. Sakra.

„Gemmo?!" zakřičel jsem.

„Anoo?" ozvala se zpět.

„Počkat! Co ty děláš doma?! Nemáš být ve škole?" řekla a šla pomalu po schodech nahoru. Aj aj.

„V-vidíš? Nechci ti přidělávat s-starosti" zamumlal slabý Louis za vany.

Přišla do koupelny a zastavila se ve dveřích.

„Ou-" řekl jen když viděla Louiho ve vaně.

„Proč tady je, kdo to je a co mu je?" zeptala se.

„Je to Louis, má horečku a domu ho takhle nepustím" vysvětlil jsme a ona odešla. Podrobnější vysvětlení mě čeká potom.

sundal jsem mu tedy i ty kalhoty, ale boxerky jsem mu nechal. Vzhledem k tomu, že jsem gay, tak bych taky mohl mít dost velkej problém.

Vzal jsem do ruky sprchu a dal tam úplně studenou vodu. nebudu mu tu vodu stříkat na břicho protože věřím, že by to bylo možná až moc studený a ještě k tomu mu moc nechci namočit ty boxerky.

Nejprve jsem mu namočil nohy už při tom se klepal.

nakonec jsme mu tu vodu dal i trochu na břicho a potom jsem ho osušil. přenesl jsem ho zpět do postele a pořádně zabalil do peřin. Po chvilce zase usnul.

Jde se za Gemmou.

Zaťukal jsme na její dveře a ona hned řekla dále.

Vešel jsme dovnitř a sedl si k ní na židli.

„Tak ještě jednou, kdo to je, co tady dělá a proč si ho přinesl sem a nedonesl ho normálně k němu domů, kde by se o něj někdo mohl postarat?" zeptala se.

„Je to bratr Williama, toho trošku znáš, s tím teď už nejsem, ale to je na jindy. Jeho bratr ho nutil do cigarety asi den po tom co se spolu začli po šestnácti letech bavit jako bráchové, jeho to nějak chytlo a když jsme šel do školy potkal jsem ho. Byl strašně horkej, takže jsem ho vzal k nám, jelikož doma má jenom tátu, kterej ho nemá rád" vysvětlil jsem.

„Aha, ale z fotek tenhle vypadá jako ten William" řekla.

„jsou to dvojčata"

„To je hustý" řekla a už to tedy asi pochopila.

Ještě chvilku jsem si sní povídal, ale potom jsem se vydal dolů, abych Louimu udělal čaj, popřípadě nějaké jídlo, protože pochybuji, že dneska už něco jedl.