Story of My Love

13. Bad Number??

ANN:

Bylo to divné, hned potom co jsem tátovi řekla jak jsem se rozhodla, se usmál a zmizel. A co bylo ještě divnější, začala jsem se ztrácet i já. Byla jsem čím dál víc průhledná a přišlo mi, jako by moje tělo přestalo držet pohromadě a já se mohla kamkoli rozplynout, prostě jen tak do větru. Tenhle divný pocit, ale najednou ustal. Už jsem neviděla samu sebe, jak ležím na posteli, nebo pokoj, kde jsem byla. Všude okolo mě byla jen tma. Najednou jsem si ale něco uvědomila. Byla jsem zpátky ve svém těle. Byla to zároveň taková úleva, teď už jsem si mohla být jistá, že se do žádného větru nerozplynu. Nevím jak dlouho takhle uvažuji, nevím jak dlouho už tady ležím, nemám žádný pojem o čase...

NIALL:

,, Nialle uklidni se!! Jsi v nemocnici !!" okřikl mě Liam, ale hned mě šel obejmout.

,, Vůbec nevíš co ti chtějí říct, důležitá věc může znamenat spoustu situací, třeba se Ann udělalo líp"

Aby jste byli trochu v obraze, právě kolem nás po chodbě šla sestřička, která ovšem zastavila. To už samo o sobě znamenalo dvě věci, buď chce podpis, nebo se něco stalo. Podpis nechtěla, ale jediné co nám řekla bylo, že se za námi staví doktor. Potřebuje nám říct nějakou důležitou věc. Kdybych tu byl sám, asi bych to nevydržel a začal mlátit a kopat do stěny. Kluci teď ale byli pořád se mnou. Sice ne všichni, ale vždy aspoň jeden. Byl jsem jim za to moc vděčný, protože sám bych to nevydržel.

Teď sedím z Liamem a Louisem na lavičce na chodbě a čekáme na doktora. Uslyšel jsem kroky a tak jsem zvednul hlavu. Nějaký doktor šel po chodbě a když si to namířil k nám, usoudil jsem, že je to on

,, Dobrý den, jsem doktor Watson, ošetřující lékař slečny McDeivids. Už jsme se jednou viděli, nemám pravdu?" řekl a pokusil se o úsměv. Bylo ale vidět, že ví něco, díky čemuž mu úsměv nějak nesedí

,, Dobrý den, Horan. Co jste nám chtěl sdělit?" nervózně se zeptám a celý napjatý čekám na odpověď

,, No, ehm... víte, slečna McDeivids už tu leží 13 dní a stále se neprobrala"

,, A 13 je špatné číslo? " zeptá se Liam a já mám sto chutí umět číst myšlenky, abych už všechno věděl. Jenže někdy je lepší nevědět. To jsem ale zjistil až teď...

,, Je mi to líto, ale v tomto případu je 13 špatné číslo. Je to už dlouho, po takovémto zranění. Chci abyste věděli, že je nám to opravdu moc líto. Ale jestli se slečna do zítřka do večera neprobere... Přeji pokud možno klidný zbytek večera " s těmito slovy se otočil a odešel...

xxx

Ahojda, jsem zpátky i s novou chapter!! Snad se líbila ;) Vaše Annie